To je hezké, když nás systém nutí násilím ke konzumu. To by se jinak základní potraviny nevozily přes celou Evropu: takhle to naplánovala naše báječná dotačně regulační veličina v Bruselu. Čím víc se jako republika i jako jedinci zadlužíme, tím budou šťastnější, protože tím blíže jsme k totální destrukci. To je jejich cíl. Snad i každý slepý si už všiml euronenávisti k původnímu obyvatelstvu.

"Pokud je to možné, každou koupenou věc použijeme minimálně třikrát".

No, je to od autorky jistě ušlechtilé a přispěje to k udržitelnosti všehomíra, ale přijde mi, že kromě toaletního papíru, jídla, pití, zápalek a cigaret prakticky všechno koupené používám víckrát než třikrát.

Článek souzní s mojí laickou teorií, proč jsem Nory - pravda - před třiceti lety - vnímal úplně jinak než Švédy. Norové byli mnohem otevřenější a bezprostřednější. Soudím, že tomu tak bylo díky historicky nedávnému zničení země při ústupu německé armády, a tedy nutnosti si v drsných severských podmínkách moc a moc navzájem pomáhat, aby vůbec přežili. Švédové strávili druhou světovou "za bukem" - za stále rostoucího blahobytu.

Pravda - dnes je to dost možná jinak - ropa učinila Nory, ale hlavně norský stát natolik bohatými, že to hlavně státu "leze na mozek" - Barnevernet atp., což má zpětně zkázonosný vliv na občany.