V roce 2008 získalo krizí zmítané Lotyšsko příslib zahraniční finanční pomoci. Do balíku 7,5 miliardy eur jsme přispěli půjčkou 200 milionů i my a bylo to dobře - pád této země do ruské sféry vlivu by nebyl v našem zájmu. Hospodářský obrat se zatím daří; mohl by být méně bolestný, kdyby Lotyši neuvázali svou měnu k euru.
Zato navrhnout Řekům úsporná opatření lotyšského řízu by mohl jen člověk obstoupený silnou ochrankou. Tam se ztráta 16. platů považuje za ožebračování a prestižní otázka účasti MMF (jehož přítomnost v Lotyšsku nikomu nevadila) se v Aténách a Paříži diskutovala týdny.
Řecká centrální banka je ve Frankfurtu. Pokud má někdo Řeky sanovat, pak logicky země eurozóny. Pomoc Lotyšsku byla projevem autentické, uvážené solidarity na úrovni států. Některé země eurozóny jsou nyní zaskočené tím, jak moc mají být solidární s Řeckem, a raději se ani neptají, kde jsou vlastně ty výhody eura. Ale to si měly včas přečíst maastrichtskou smlouvu. Abychom na Řeky přispívali i my, to by bylo vskutku absurdní.
