Sobota 22. ledna 2022, svátek má Slavomír
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Alergikům nastaly zlé časy

Česko

Pro ty, kteří trpí pylovou alergií, nebývá duben vítaným měsícem. Počet alergenů v ovzduší totiž začíná výrazně stoupat.

Jaro je tu a s ním i nepříjemná zpráva pro mnoho lidí: ve vzduchu se začaly šířit pylové alergeny a alergiků přes veškerou snahu lékařů stále přibývá.

Přestože potížemi, které bychom dnes zahrnuli mezi alergické příznaky, trpěli i lidé ve středověku, boom alergií nastal až v 60. letech minulého století. Dnes u nás alergií nebo astmatem trpí už každý čtvrtý až pátý dospělý člověk a třetina dětí do tří let. Počet lidí s tímto imunitním onemocněním navíc každým rokem roste.

Příčinou nárůstu alergiků je hlavně znečištěné ovzduší a životní prostředí. To, zda vás alergie během života potká, nebo ne, ale závisí i na jiných faktorech. Velkou roli zde hrají dědičné dispozice, stres, častý pobyt v uzavřených prostorech nebo kuřáctví.

Celoroční problém Alergie, které nemusejí být jen na pyly, ale také třeba na roztoče nebo prach, se mohou projevovat rýmou, dýchacími problémy, otoky, opakovanými záněty spojivek, kopřivkou nebo třeba kašláním. Zda se jedná o alergii, ale musí posoudit praktický lékař, který vás pak odešle ke specialistovi.

U alergologa budete muset podstoupit takzvaný prick test. Lékař vám na předloktí nakape jednotlivé inhalační alergeny - pyly, ale také zvířecí alergeny a alergeny roztočů nebo plísní. Poté vám kopíčkem lehce poruší kůži a asi po patnácti minutách zkontroluje, zda vaše tělo na některou látku zareagovalo alergicky.

Vyšetření na potravinovou alergii se kvůli hrozbě anafylaktické reakce v případě prick testu provádí nejčastěji vyšetřením speciálních IgE protilátek z krve. Tento test ale bývá jen málo přesný, často může vyjít falešně negativní nebo pozitivní. Přesnější - a dražší - testy provádějí například v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. Provádí se také imunologické vyšetření z krve.

V případě, že lékař zjistí alergii, nasadí zpravidla nejdříve léky -takzvaná antihistaminika. Dnes jsou již na trhu antihistaminika třetí generace, která potlačují i příznaky, na něž starší léky nestačily, jako třeba neprůchodnost nosu u alergické rýmy nebo zvýšená dráždivost průdušek u astmatu. Tyto léky navíc působí i protizánětlivě. Další možností léčby je alergenová imunoterapie. Jedná se o vakcíny obsahující látku, která alergii způsobuje. Lékař ji v postupně se zvyšujících dávkách aplikuje do oblasti paže jednou za týden nebo za čtrnáct dní. Po nějaké době se dosáhne potřebné výše koncentrace alergenu a poté budete chodit na udržovací injekci jen jednou za měsíc po dobu tří až pěti let. S vakcinací proti pylům je proto lepší začít už na podzim, proti roztočům zase na jaře.

Na jaře se začíná jezdit také k moři a mnoho lidí si neuvědomuje, jak nebezpečná může být konzumace mořských plodů. I tyto potraviny totiž mohou, a to zvláště u lidí s alergií na roztoče nebo u malých dětí, způsobovat alergické projevy. Může dojít až k anafylaktickému šoku, který se projevuje těžkou dušností, poklesem krevního tlaku, nebo i oběhovým selháním. V takovém případě je důležité především dostat se rychle k lékaři.

Anafylaktický šok hrozí také lidem alergickým na hmyzí bodnutí. Pokud o své alergii víte, nechte se od lékaře vybavit potřebnými léky ke zvládnutí anafylaktické reakce. Každý takový pacient dostane protišokový balíček, který obsahuje adrenalin v injekčním peru, antihistaminikum, kortikoid v čípkové nebo tabletové formě a lék na eventuální dušnost. „Každý pacient je vybaven podrobným popisem postupu v případě takové reakce,“ říká alergoložka Daniela Žiaková.

***

Bříza bělokorá Betulla pendula Břízy, které velmi dobře snáší znečištěné ovzduší a rostou v mírném nebo akrtickém pásu severní polokoule, kvetou v dubnu až červnu a dožívají se až 150 let.

Dub letní Quercus robur Roste v Evropě a Malé Asii, na Kavkaze a lze ho nalézt i v severní Africe, a to v nížinách nebo v podhůří. Kvete v dubnu až květnu. U nás se vyskytuje také dub zimní.

Kaštanovník jedlý Castanea sativa Kaštanovníky, které kvetou zpravidla během června, se dožívají zpravidla 500 let, ale i více. Pocházejí z jižní Evropy a u nás rostou převážně v nížinách.

Jitrocel kopinatý Plantago lanceolata Různé druhy jitrocelů rostou téměř po celém světě ve všech nadmořských výškách. Obvykle začínají kvést v květnu, ale mohou i dříve, a končí až během podzimu.

Sedmikráska chudobka Bellis perennis L. Sedmikrásky, které rostou v celé Evropě v nížinách až po horské oblasti, kvetou hlavně v dubnu a květnu, za příznivého počasí ale mohou začít kvést už i dříve.

Autor:

ANALÝZA: Tři důvody, proč Rusko vpadne na Ukrajinu. A tři další, proč ne

Premium Copak se asi odehrává v hlavě Vladimira Putina? To je otázka, kterou dnes řeší celý svět. Ruský prezident rozehrál...

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nevěra dříve či později vztah zničí. A není cesty zpět, říká filmařka Sedláčková

Premium Vede doslova dvojí život ve dvou zemích. Ve Francii pracuje Andrea Sedláčková především jako střihačka filmů, u nás...

Mohlo by vás zajímat