Čtvrtek 6. června 2024, svátek má Norbert
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Amerika začne zvyšovat úroky

Česko

PRAHA Šéf americké centrální banky (Fed) Ben Bernanke včera nastínil, jak si Fed představuje takzvanou exit strategy, tedy plán ukončení podpůrných opatření, jimiž během krize stimuloval ekonomiku. Bernanke naznačil, že Fed z finančního systému zřejmě nejprve odčerpá část peněz a pak přistoupí ke zvyšování úrokových sazeb.

Fed od začátku finanční a hospodářské krize do ekonomiky napumpoval více než jeden bilion dolarů (asi 19 bilionů korun).

Současně snížil základní úrokovou sazbu na historické minimum do pásma nula až 0,25 procenta, aby pomohl rozhýbat zamrzlý úvěrový trh.

Finanční krize, která Spojené státy zasáhla, je nejhorší od Velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století. V loňském druhém pololetí už se americká ekonomika sice vrátila k růstu, trh práce ale dál vykazuje známky zhoršování a míra nezaměstnanosti se dostala na deset procent.

Finanční trhy na slova šéfa Fedu nereagovaly dobře. Americké akcie zahájily den mírným růstem, po Bernankeho slovech ale prudce oslabily a hlavní indexy ztrácely zhruba 0,8 procenta. Podobně akcie v Evropě smazaly takřka celý předchozí růst. Vzhůru se naopak vydal dolar.

Bernanke měl projev přednést před členy sněmovního výboru pro finanční služby. Instituce ve Washingtonu jsou ale kvůli sněhové kalamitě nyní zavřené, a projev byl proto odložen. Fed se nicméně rozhodl, že Bernankeho připravený text přesto zveřejní.

„Přestože v současnosti americká ekonomika stále potřebuje pomoc vysoce akomodační měnové politiky, v určitou chvíli bude muset centrální banka přistoupit ke zpřísnění finančních podmínek,“ uvedl Bernanke v poznámkách pro své chystané vystoupení před finančním výborem Sněmovny reprezentantů. Takzvaná exit strategy bude podle Bernankeho zahrnovat například prohloubení rozdílu mezi diskontní sazbou, kterou Fed účtuje bankám za naléhavou finanční pomoc, a jednodenní mezibankovní úrokovou sazbou, která je hlavním nástrojem měnové politiky. Centrální banka po vypuknutí finanční krize přiblížila diskontní sazbu své hlavní úrokové sazbě, aby bankám umožnila dostat se ke krátkodobému financování. Investoři na akciových trzích si Bernankeho poznámky vyložili jako náznak, že chce začít úrokové sazby zvyšovat, a začali prodávat. Proto včera hlavní americké indexy klesaly, a dolar naopak posiloval. „Vypadá to, že zatím jde jen o rétoriku. Ale i kdyby centrální banka začala úrokové sazby zvyšovat, bude jí trvat velmi dlouho, než svou politiku dostane do neutrálního pásma. Zatím na to podle mě jen začínají trh připravovat,“ řekl v této souvislosti Mark Vitner ze společnosti Wells Fargo Securities.

Hlavní obchodníci oslovení minulý týden agenturou Reuters očekávají, že centrální banka začne zvyšovat úrokové sazby v posledním čtvrtletí letošního roku,

Centrální banka podle svého šéfa také začne brzy testovat nástroje, s jejichž pomocí chce stahovat masivní finanční rezervy napumpované do bankovního sektoru.

Fed také může zvýšit úrok, který bankám vyplácí za to, že své rezervy drží v centrální bance. Tím by banky motivoval, aby začaly stahovat peníze z oběhu a „zaparkovaly“ je v sejfech Fedu.

Bernanke se také bude muset vypořádat s hypotečními cennými papíry, které centrální banka nakoupila v rámci svých snah o udržení stability finančního sektoru zasaženého právě zhroucením části hypotečního trhu. V těchto nástrojích bude mít banka na konci března aktiva v hodnotě 1,45 bilionu dolarů.

Šéf Fedu Bernanke přitom včera uvedl, že se jich centrální banka nehodlá v kratším časovém horizontu zbavovat, minimálně „dokud nezačneme se zpřísňováním měnové politiky a ekonomika se jasně nevrátí k udržitelnému růstu“.

Autor: