PRAHA Analytici nejsou úplně jednotní v hodnocení vlivu návrhu reformy veřejných financí na občany. Návrh počítá s 15% a 12,5% daní na roky 2008 a 2009, ale kompenzuje nižší sazbu v roce 2009 snížením odpočitatelných položek.
„Díky tomu by měly nižší a střední příjmové skupiny platit v roce 2009 mírně vyšší daň, než jak odpovídá návrh pro rok 2008, navzdory tomu, že klesne daňová sazba,“ řekl analytik Petr Sklenář z Atlantik FT. Naopak pro příjmy nad 20 až 25 tisíc, v závislosti na rodinném stavu a počtu dětí, se projevuje vliv nižší sazby a systém se pro ně v roce 2009 stává výhodnějším a roste jejich čistá mzda, tvrdí Sklenář. Přesto, podle něho, bude oproti současnému stavu rok 2009 výhodnější pro všechny skupiny, protože jim klesne placená daň a vzroste čistá mzda.
Hlavní ekonom České spořitelny Viktor Kotlán řekl, že z hlediska průměrného příjmu nehraje výše sazby velkou roli a lidé s nadprůměrným příjmem na nižší daňové sazbě i s nižšími slevami na dani vydělají. „Pro nízkopříjmové skupiny s příjmem do 30 tisíc korun, pokud započítáme vliv zvýšené sazby DPH, to je významný negativní posun,“ uvedl Kotlán.
Podle analytika Patria Finance, Davida Marka, si v obou případech, jak v původním, tak v pozměněném návrhu, všichni polepší oproti současnému stavu. „V té poslední verzi ale nebudou ty daňové úspory pro občany tak výrazné jako v tom původním návrhu,“ doplnil Marek.
Analytici nepovažují výrazné snižovaní daňových sazeb bez současného výrazného snížení výdajových složek za racionální přístup. „To, co navrhoval pan Tlustý, by nemuselo být únosné pro státní pokladnu,“ řekl Marek, který předpokládá, že pokud proběhnou všechny změny podle plánu, bude ve státní pokladně chybět v roce 2009 30 až 35 miliard korun z výběru daní. Pokud by se snižovala daňová sazba, ale zároveň by se zachovaly původní slevy na dani, znamenalo by to další daňové výpadky 30 až 40 miliard korun, celkem tedy 60 až 75 miliard korun.
