NOORDWIJK/PRAHA Radar v Česku je pro Rusko stále nepřijatelný a ústupky, které USA nabídly, nestačí. „To, co nám USA nabídly, nás přinejmenším neuspokojuje,“ prohlásil ruský ministr obrany Anatolij Serďukov po schůzce NATO-Rusko v nizozemském Noordwijku.
Serďukovovo prohlášení bylo pro českou delegaci vedenou ministryní obrany Vlastou Parkanovou velkým překvapením. Podle jejího prvního náměstka Martina Bartáka totiž nic podobného Rusové během jednání neříkali. Naopak byli až překvapivě „vstřícní a otevření“.
„Serďukov nereagoval nijak agresivně ani nepřátelsky. Řekl jen, že to Moskva zvažuje a nechal dokonce otevřenou možnost, že by se do toho také zapojili. Žádná ultimativní prohlášení, jaká poté přinesl ITAR-TASS, tam nezazněla. Mluvil velice obecně, vůbec se konkrétně nezmínil o radaru ani antiraketách,“ uvedl Barták pro LN.
Odmítavé stanovisko k americké nabídce, aby byly radar i základna antiraket aktivovány až poté, co se USA a Rusko shodnou na íránské hrozbě, a také možnost ruského dohledu nad radarem v Brdech, oznámil Serďukov na setkání s ruskými novináři. Serďukov doslova řekl, že „to, co nám bylo nabídnuto, nás neuspokuje, naše pozice zůstává stejná... ale máme pocit, že Washington začíná rozumět našim obavám“. Na brífink, kde to Serďukov řekl, neměla přístup žádná jiná než ruská média. To vyvolává dojem, že se jednalo spíš o vzkaz určený ruskému publiku. „Oni to mají rozehrané jako velkou hru, která především slouží ke zviditelnění současné ruské reprezentace a především prezidenta. Aby ukázali sílu Ruska. Američané pro to mají termín ,muskulární politika‘,“ komentoval to diplomat, který si nepřál být jmenován.
Podle zástupců českého ministerstva obrany včera Američané v Noordwijku také upřesňovali, co vlastně šéf Pentagonu Robert Gates svými pražskými výroky o Rusech na základně v Brdech myslel. Především zdůrazňovali fakt, že se prozatím jedná jen o „myšlenku“ a nikoli o „konkrétní návrh“. „Kdokoliv to vykládá jako ,o nás bez nás‘, nemá pravdu. Bylo to něco, co vzniklo až v Moskvě při jednání s Rusy. Nepadalo nic konkrétního,“ řekl LN mluvčí ministerstva Andrej Čírtek. A první náměstek Barták doplnil: „Co se týče těch ruských inspekcí, tak to je něco naprosto běžného -k takovým inspekcím už nyní běžně dochází. Určitě se nejedná o žádném pozvání ruských vojáků do Česka. O nějakém pozvání cizí mocnosti nemůže být ani řeč.“
Jednání o protiraketovém deštníku byla jen jednou ze součástí dvoudenní schůzky šestadvaceti členských států NATO. A jednání NATO-Rusko probíhala jen včera. Podle českých diplomatů už v rámci aliance panuje více méně shoda na vybudování obrany proti raketám dlouhého doletu. „Nyní se řeší konkrétní technické záležitosti, například sdílení informací a podobně,“ řekl Barták. Konkrétnější obrysy by dohoda mohla dostat na summitu NATO, který se uskuteční příští rok v dubnu v Bukurešti.
Ministři na schůzce jednali s Rusy také o neshodách kolem Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě a o den dříve o aliančních misích v Kosovu a Afghánistánu. Padlo také rozhodnutí zredukovat počet vojáků v jednotkách rychlého nasazení, který je s 25 000 právě vzhledem k náročnosti misí v Afghánistánu či Kosovu neúnosně vysoký.
