„Hnutí ANO podporuje úsilí Ukrajiny, ale vše má své limity,“ řekl Havlíček a přímo tak navázal na předchozí slova Andreje Babiše. Ten uvedl, že si ANO dobře uvědomuje, kde jsou spojenci Česka a kdyby došlo na válečný konflikt, samozřejmě by postupoval podle článku 5.
V úvodu mimořádné schůze poslanci ANO opustili sál. Nechali na stolech jen cedule, čím by se podle nich Sněmovna měla spíš zabývat.
Sněmovna po 19 hodinách jednání přijala usnesení, že největší bezpečnostní hrozbou pro Česko je nynější teroristický ruský režim. Českým zájmem je nezávislá, demokratická a svobodná Ukrajina pevně ukotvená v mezinárodních strukturách, uvedla dolní komora v usnesení. Sněmovna také podpořila pokračování pomoci Ukrajině, která čelí třetím rokem ruské vojenské invazi, včetně dodávek vojenského materiálu.
Koaliční návrh přijala Sněmovna hlasy 84 poslanců výhradně z koaličního tábora. K jeho schválení bylo nutných nejméně 72 poslaneckých hlasů. Obě opoziční hnutí podala své návrhy usnesení. Sněmovna je zamítla.
Vyloučení hejtmana Krkošky
Tisková konference se zabývala i moravskoslezským hejtmanem Krkoškou. „V hnutí ANO platilo a vždy bude platit padni komu padni,“ řekl na úvod tiskové konference Karel Havlíček k vyloučení hejtmana Jana Krkošky. „Stát se může vše, důležité je, jak k tomu vedení přistoupí,“ dodal.
Havlíček dále hodnotil předešlé mimořádné zasedání sněmovny. „Cíleně nás nepouští k jednání. Po předsedkyni Pekarové Adamové budeme chtít vysvětlit, proč nebylo umožněno našim poslancům s přednostním právem se přihlásit,“ dodal.
Zákoník práce
ANO podrobilo kritice i novelu zákoníku práce, kterou tento týden představil ministr Marián Jurečka. „Novela zákoníku práce, kterou představil pan Jurečka negarantuje zvýšení minimální mzdy na 47 %. Jedná se o zcela nerealistické plácnutí ze strany KDU-ČSL,“ řekla na úvod Alena Schillerová. Podle ní musí být přistupováno ke mzdám po dohodě se zaměstnavateli. „Vláda bude muset hledat kompromisní řešení, s čímž zákoník počítá, na rozdíl od garancí,“ řekla. Od vlády chce vědět, jaké budou reálné dopady změn.
Podle Schillerové je třeba zmínit i dva miliony takzvaných dohodářů. „Před faktickou nerealizovatelností systému proplácení dohodářů byl opakovaně varováni ministři Stanjura i Jurečka a to i ze stran řady komor,“ řekla. Podle ní vláda vůbec nerespektovala její návrhy. Schillerová chce, aby zmíněná dvojice ministrů vše pořádně vysvětlila a nefabulovala.
Jednání o odchodech do důchodu
Schillerová se věnovala i důchodové reformě. „Od schůzky s panem ministrem Jurečkou si slibujeme debatu o prodloužení odchodu do důchodu, budeme řešit i odchod náročných profesí do důchodu a také chceme vědět, proč z dlouhého seznamu vybral pan ministr jen čtyři,“ řekla Schillerová a dodala, že ji zajímá i sleva na sociálním pojištění a pobídky důchodců k práci i v pokročilém věku. „Udělá to díru do důchodového systému,“ řekla. Dodala, že tyto body chce probrat s vládními představiteli na schůzce za přítomnosti prezidenta republiky. Podle Hradu by se měla uskutečnit 28. března.
„Nyní vybíráme mnohem méně, než na důchody vyplácíme, potřebujeme i podpořit a nakopnout ekonomiku a také zavést prorodinnou politiku. Lidé chtějí mít další děti, potenciální daňové poplatníky a o tom se nemluví,“ dodala Schillerová. Vláda podle ní řeší rok 2060, ale ne současnou realitu. Pokud se podle ní ujme v roce 2025 hnutí ANO vlády, provede kompletní revizi současných systémů a dohod.
