Ve světě zabíjejí odolné bakterie ročně přes 1,2 milionu lidí, v Evropě 35 tisíc. Odhad je, že v roce 2050 bude na neléčitelné bakteriální infekce umírat celosvětově 10 milionů lidí. Zhoršující situaci potvrzují i lékaři.
„Před deseti lety jsme viděli pacienty s velmi odolnými bakteriemi jen občas, teď je to náš denní chleba,“ říká primář infekčního oddělení v Ústí nad Labem Pavel Dlouhý. Letos měl na oddělení třeba trojici lidí s odolnou bakterií rodu Acinetobacter. Mladší žena si ji přivezla z Indie. V jiné nemocnici, kde se léčila s úrazem, nakazila dva pacienty, muže starší padesáti let.
„Všichni skončili u nás, jeden muž měl celkovou sepsi, těžkou otravu krve. Museli jsme kombinovat nejsilnější antibiotika. Ženu jsme vyléčili rychle. Ale jeden muž byl v nemocnici čtvrt roku a druhý nepřežil,“ popisuje primář.
Na hrozbu, kterou představuje zvyšující se odolnost bakterií vůči účinkům antibiotik, a nutnost změnit přístup upozorňovali čeští odborníci od podzimu 2021 v projektu Státního zdravotního ústavu Antibiotickarezistence.cz.
„Musíme společně bojovat proti tomu, aby antibiotika ztrácela sílu. V první linii stojí praktičtí lékaři. Ti by měli lidem vysvětlovat, proč antibiotika nepředepíší nebo jak důležité je dodržovat dávkování i délku užívání,“ říká ředitelka Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Barbora Macková.
Náhrada penicilinu se nevyplatí
Důvodů, které vedou k tomu, že antibiotika ztrácejí léčivé účinky, je víc. K hlavním patří jejich nadměrné užívaní. Podle průzkumu končí každá čtvrtá návštěva dětského lékaře předepsáním antibiotik. Většinu antibiotik, 80 procent, předepisují právě ambulantní lékaři. Někteří zbytečně.
„Musím potvrdit, že většina infekcí v ordinaci praktického lékaře má virový původ. Na ty antibiotika neúčinkují,“ říká praktická lékařka Ludmila Bezdíčková. Podle Heleny Žemličkové z Národní referenční laboratoře pro antibiotika SZÚ je chybou i přednostní a neodůvodněné užívání širokospektrých antibiotik či zbytečně dlouhá léčba.
„Rezistentní bakterie si umí předávat odolnost vůči antibiotikům mezi sebou. Šíří se i z člověka na člověka a některé se stávají multirezistentní – odolávají více typům antibiotik,“ popisuje Žemličková. K širokospektrým antibiotikům museli sahat lékaři, když chyběl penicilin.
„Pacienty, kterým by stačil penicilin, vyléčí i jiná antibiotika. Ale dostávají se do odpadních vod či půdy, což přispívá ke vzniku rezistencí a ohrožuje léčbu pacientů v budoucnu,“ říká primář Dlouhý. Podle Barbory Mackové chtějí evropské země snížit do roku 2030 spotřebu antibiotik o 20 procent proti roku 2019.
