Sobota 28. ledna 2023, svátek má Otýlie
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Česko

Řehka: NATO včetně Česka chystá změny obranné strategie. Armáda by měla mít do sedmi let 30 tisíc vojáků

Náčelník generálního štábu Karel Řehka. (22. listopadu 2022) foto: Topič PetrMAFRA

Pokud by došlo k válce mezi NATO a Ruskem na východním křídle aliance, profesionální armáda by na plnění úkolů nestačila. Stát by tak musel přistoupit minimálně k výběrové mobilizaci, řekl v rozhovoru pro ČTK náčelník generálního štábu Karel Řehka. Podle jeho slov válka na Ukrajině ukázala, že je nezbytné, aby se do obrany země zapojila celá společnost, nejenom armáda.
  10:18

Stát se také podle Řehky nemůže spoléhat na to, že za něj vítězství vybojuje někdo jiný, ale musí se sám na obranu chystat. Ruská agrese na Ukrajině podle něj znamenala změnu v myšlení západního společenství, které si začalo připouštět možnost vzniku války v Evropě, což do té doby bylo tabu.

„Bylo nepředstavitelné, že nějaký agresivní stát na evropském kontinentu napadne jiný stát a zahájí válku, ve které se bombardují města a zabíjí civilisté,“ řekl náčelník generálního štábu.

NATO i jeho členské státy proto podle jeho slov mimo jiné začaly přepracovávat své strategické dokumenty, ke stejnému kroku přistoupila i Česká republika. Proto se také připravuje změna bezpečnostní i obranné strategie, upravovat se následně bude i dlouhodobý výhled pro obranu a koncepce výstavby české armády.

Armáda potřebuje nová bojová vozidla

Společnost si podle Řehky nově připouští, že je potřeba se chystat na případný dlouhodobý válečný konflikt na větším teritoriu proti vyspělému protivníkovi. „To samozřejmě vyžaduje dramaticky odlišný přístup k obraně a dramaticky jiný přístup k budování schopností armády,“ řekl.

Podle něj se však nemění to, že armáda potřebuje nová bojová vozidla pěchoty, tanky nebo stíhací letouny, ale urgence přístupu. „Krize nám ukázala, že je potřeba to fakt vzít vážně a sakra to urychlit,“ podotkl.

Pokud by byla válka mezi NATO a Ruskem například na východním křídle aliance mimo české území, okamžitě by se to České republiky dotklo a pouze profesionální armáda by nestačila.

Česko jako legitimní cíl

„Bude se muset zapojit celá společnost, bude se muset minimálně výběrově mobilizovat, ať už lidé nebo věcné zdroje materiálu,“ varoval. Česko by se podle něj stalo legitimním cílem, protože by se přes jeho území například přesouvaly spojenecké jednotky.

Řehka současně poukázal na to, že řada prostředků používaných ve válce na Ukrajině může doletět až na území České republiky. „Takže myslet si, že se to nedotkne našeho teritoria, je prostě naivní,“ uvedl.

Ukrajinci se podle Řehky dokázali Rusku na počátku války ubránit, protože byli připraveni, semkli se jako společnost a byli ochotni za každou cenu bránit hodnoty, které jsou pro ně cenné. Ukázali tak, že si západní pomoc zaslouží. „Velká lekce z Ukrajiny je, nespoléhejme na to, že za nás někdo něco udělá. My v první řadě musíme být odhodlaní a připravení,“ řekl. Za další poučení považuje to, že obrana musí být věcí celé společnosti.

Armáda se snaží poučit

Vojáci podle něj nyní vedou například diskusi o „kvalitě versus kvantitě“ a nalezení správné vyváženosti. „Jestli mi někdy nestačí o něco jednodušší prostředek, protože je pro mě cennější, že bude dostupný, když ho budu potřebovat,“ poznamenal.

Armáda se podle něj pokouší z konfliktu poučit, shromažďuje proto informace z různých otevřených zdrojů, ale i přímo od ukrajinské armády nebo od vojáků. „Snažíme se vyhodnocovat, co to pro nás znamená,“ doplnil.

2 procenta HDP jsou odrazovým můstkem

Náčelník generálního štábu také zdůraznil, že výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP jsou odrazovým můstkem a řada zemí v Severoatlantické alianci (NATO) chce investice do armády ještě navýšit. Zároveň poznamenal, že dvouprocentní výdaje jsou v rámci NATO brány za absolutní minimum.

Na potřebu přehodnotit a navýšit dvouprocentní závazek minulý týden na jednání Vojenského výboru NATO, kterého se Řehka zúčastnil, upozornil i zástupce generálního tajemníka NATO Mircea Geoana.

Řehka vedle HDP také upozornil, že armáda musí hledat cesty, jak zajistit splnění cíle, kterým je mít do sedmi let 30 tisíc vojáků. Podle náčelníka generálního štábu jsou totiž personální otázky dlouhodobě podceňovanou a zcela zásadní věcí.

„Lidi jsou to nejdůležitější“

Chystá proto strategii dalšího postupu v personální oblasti. Podle tiskového oddělení generálního štábu měla Česká republika na počátku letošního roku 27 197 vojáků, z toho přímo v armádě jich sloužilo 22 866.

„Lidi jsou to nejdůležitější a jsou největší problém, protože tanky si koupíte, ale lidi si jednoduše nekoupíte,“ poznamenal Řehka. Jejich nábor má zjednodušit nové virtuální náborové středisko, které armáda v současné době připravuje.

Podle Řehky není ale důležitý pouze nábor, ale i otázka udržení vojáků. Není podle něj možné investovat pouze do zbraní, ale i do zázemí pro personál.

„Abychom měli moderní kasárna, moderní školící střediska, abychom měli moderní ubytovny,“ podotkl. Zdůraznil, že mladí lidé nebudou dlouhodobě pracovat v prostředí, které bude na úrovni 70. let minulého století. Zmínil i nutnost připravit se na nové generace. „Je to i o organizační kultuře uvnitř organizace, jak s lidmi jednáte. Musíme udělat všechno proto, aby chtěli být součástí týmu,“ dodal.

Autoři: ,

Mohlo by vás zajímat