Sobota 27. července 2024, svátek má Věroslav
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 49  Kč / 1. měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Ať New York vidí českou kulturu

Česko

Česká národní budova v New Yorku – Slavnostní otevření po vleklé rekonstrukci se blíží

Prezident Bohemian Benevolent and Literary Association Josef Baláž je šéfem výboru, který spravuje Českou národní budovu v New Yorku. Ta se po dlouhých letech rekonstrukce nyní dočká otevření.

* LN Kdy tedy bude Česká národní budova slavnostně otevřena – stylově 28. října?

Bohužel ne, až 30. října, protože 28. října mají politici jiné povinnosti. Máme ale slíbeno, že se zúčastní premiér Topolánek, ministr zahraničních věcí a také náš velvyslanec v USA. Je rovněž pozvané celé spektrum zástupců česko-americké kultury a byznysu.

* LN Proč rekonstrukce trvala tak dlouho?

Začnu trochu oklikou. České krajanské spolky v roce 1995 zahájily obnovu fasády budovy, která později, po kompletní renovaci, získala cenu za architektonickou ochranu historické památky. Vedení zastřešovacího spolku Bohemian Benevolent and Literary Association rozhodlo o darování budovy, která měla hodnotu třicet pět milionů dolarů, České republice, k čemuž došlo v roce 2000. Názor na to tehdy nebyl jednotný – třeba i proto, že by se to tady zase mohlo otočit –, ale převážil. Převod této památky musel být sanován státem New York, což určitý čas trvalo, a potom (o dva roky později) se začalo s rekonstrukcí. Jelikož je budova historického charakteru, musela příprava jednotlivých fází stavby projít nejen komplexním labyrintem stavebních povolení, ale i pavučinou památkářů. Kromě nehody v sousedním objektu byla stavební část prodlužována zejména z důvodů průtahů v rozhodování a mimo jiné i častými personálními změnami na ministerstvu zahraničních věcí. To bylo také důvodem k další hořkosti ze strany těch skeptičtějších krajanů, ale dnes už jsou vztahy zase harmonické.

* LN Z jakého důvodu se vůbec krajanské spolky rozhodly k darování?

V 90. letech totiž už byla příliš velká režie a krajanské spolky měly útlum. Nyní tam tak bude i konzulát, České centrum a také by tam měla vzniknout restaurace. Krajanským organizacím zůstalo k využívání třetí patro budovy. Tato komunita byla velmi aktivní do 60. let, kdy se lidé začali stěhovat z města na venkov, mladší generace už měla o krajanský život daleko menší zájem.

* LN Kam sahá historie České národní budovy?

Vznikla v 19. století podle projektu architekta německého původu. Tenkrát žilo v jejím okolí až padesát tisíc českých krajanů a je na ní také nápis „Národ sobě“. Nyní je tedy památkově chráněná. Sám se zabývám stavebnictvím, a tak musím říci, že rekonstrukce proběhla opravdu výborně, dekorativní materiál byl přivážen z České republiky, nešlo ale přivézt české pracovníky na všechno, proto pomohly i krajanské firmy.

* LN Co je dnes náplní činnosti krajanských spolků?

Co se týče České národní budovy, jde především o prezentaci České republiky a její kultury. Myslím, že jiné národy nemají v New Yorku tak velký a zajímavý prostor. Všichni jsme dobrovolníci, nicméně chceme také naše prostory pronajímat pro ctihodné účely či semináře firem. Získané prostředky půjdou na jednotlivé programy. Jinak je to ale náš koníček, filantropie, kdo může, tak přispívá. Například jeden pán slovenského původu, vlastnící mnoho patentů, před několika lety daroval sto pět milionů dolarů newyorské univerzitě. Teď ho máme v jedné naší nadaci, která dříve podporovala lidi v evropských utečeneckých táborech, díky čemuž se mohli dostat do zemí svobodného světa, nyní zase pomáháme českým a slovenským studentům. Já mám firmu, která mi dovoluje věnovat krajanským spolkům čtvrtinu energie. Ještě před třemi lety jsem vůbec krajanským životem nežil, ale začalo mě to bavit. Mladá generace začíná mít o spolky zájem a i ve vedení některých z nich dochází k omlazení.

* LN Jaké konkrétní akce tedy už máte přichystané?

Ve spolupráci s Leica Gallery připravujeme pět výstav. Budeme tak hostit výstavy Lenky K. Galeoni či Petra Ulrycha, také koncerty s hudbou Antonína Dvořáka a různé kongresy. Umělci jsou předvybíráni v České republice – pak máme komise, které dále rozhodují. Chceme ukazovat kvalitní věci, ale hlavně pomoci mladým lidem. Také je zde třeba mít návaznost na newyorské galerie – ty lidi nejen ukázat, ale i v dobrém smyslu slova prodat. Newyorčan by se u nás měl dozvědět o kvalitní české kultuře. Na druhou stranu využijeme pro získání pozornosti České národní budově i slavné krajany, a to nejen při otevření – od Miloše Formana, Áji Vrzáňové a dalších umělců a sportovců až po Ivanu Trumpovou.

* LN Rekonstrukce je hotová. Co vás tedy čeká nyní?

Především bych si přál, aby byl stejně dobře, jako byla provedena rekonstrukce, nastaven i provoz budovy, aby z toho nikdo v budoucnu nedělal něco nedůstojného. A také začínáme dělat pořádek a vytváříme archiv České národní budovy, protože nás její historie zajímá... A musí se tam dokončit zmíněná restaurace.

***

Mám firmu, která mi dovoluje věnovat krajanským spolkům čtvrtinu energie

Autor:

Single máme s miminkem ze spermabanky: Jak to funguje?
Single máme s miminkem ze spermabanky: Jak to funguje?

Zuzana Bergrová, bývalá vrcholová sportovkyně, si pro svého syna doběhla do spermobanky. O životě single mámy píše úspěšný blog „Plody dna: Příběhy...