České děti častěji tonou. Neumí plavat, výuka ve školách bývá nedostatečná |
Právě stydlivost nebo prodloužení dětství patří mezi časté důvody, proč rodiče v Česku požadují odklad školní docházky. Výsledkem je, že zhruba každý pátý školák nastupuje do první třídy o rok později. „Dětí s odkladem je dlouhodobě kolem 18 až 20 procent,“ sdělila LN mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.
Český statistický úřad má přesnější údaj. „Ze 108 tisíc loňských prvňáků jich 23 procent bylo starších sedmi let, to znamená, že byli po odkladu,“ uvedla Helena Chodounská z ČSÚ. Před pěti lety to bylo asi o čtyři procenta méně.
Ministerstvo doufalo, že zavedení povinné předškolní výchovy a posunutí zápisu z počátku roku na duben současný trend změní. Zatím se tak neděje.
Povinný rok školky nepomohl
Rodiče, kteří chtějí odklad, musejí s potomkem navštívit pediatra a pedagogicko-psychologickou poradnu. Důvody uvádějí všemožné. „Stává se, že žádost zamítneme. A to ve většině případů u neodůvodněných žádostí jako prodloužení dětství, neochota dítěte se učit či pracovat a stydlivost. Rozhodně nejsem zastáncem plošných odkladů školní zralosti,“ upozorňuje Galina Jarolímková, ředitelka pražské pedagogicko-psychologické poradny.
Pokud je ale předškolák nesoustředěný, nesamostatný, neumí se podřídit autoritě, nekomunikuje ani s vrstevníky, psychologové s odkladem neváhají.
Učitelé nástupům dětí do školy až v sedmi letech, či dokonce později, většinou nefandí. „Dost často je to na škodu dítěte. Tím, že se v šesti letech vrací do školky, ztrácí elán. Ne vždy se ho podaří ve škole opět nastartovat,“ pozoruje ředitel českobudějovické základní školy Pravoslav Němeček.
