Státní zástupce Jaroslav Šaroch ve své řeči shrnul pochybnosti o tom, jak probíhalo předávání akcií Farmy Čapí hnízdo. Zmínil také svědectví expremiérova syna Andreje Babiše mladšího, který u soudu odmítl tvrzení svého otce, že vlastnil akcie farmy. „Svědek opakovaně striktně popřel, že podepsal smlouvu o převodu akcií. Nikdy tyto akcie v držení neměl a tudíž se nikdy nestal jejich vlastníkem,“ řekl Šaroch.
V závěrečné řeči také připomněl, že znalkyně z oboru psychiatrie a psychologie posoudily věrohodnost Babiše mladšího a rozhodly, že je schopen vypovídat. „Pokud by byla výpověď svědka osamocená, bylo by možné uvažovat, že je to jakýsi akt pomsty vůči otci, ale tato výpověď není jediná, která zpochybňuje skutečné převzetí akcií tímto svědkem,“ doplnil státní zástupce. Podle Šarocha tak není důvod Babišovi mladšímu nevěřit.
Podle Šarocha dále farma nesplňovala podmínku malého a středního podniku a neměla tak získat evropskou dotaci. Z výpisu platebních karet podle něj také vyplývá, že Babiš mladší se v době podepsání akcií pohyboval v USA a cenné papíry mu tak nebyly předány. „Obžalovaný Babiš musel být jednoznačně informován, musel o tom vědět,“ řekl Šaroch.
Státní zástupce na závěr své řeči navrhl uznat vinu obžalovaných přesně podle obžaloby. Jana Nagyová se podle něj prokazatelně dopustila zločinu dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU, za což ji Šaroch navrhuje tříletý trest podmíněně odložený na zkušební dobu pěti let a peněžitý trest 500 tisíc korun. Babiš se podle Šarocha prokazatelně dopustil pomoci při dotačním podvodu, za což mu navrhl taktéž tříletou podmínku na zkušební dobu pěti let a peněžitý trest ve výši 10 milionů korun.
Obhájce: důkazy vyvrací obžalobu
Po polední pauze vystoupil jako první se závěrečnou řečí Josef Bartončík, obhájce Jany Nagyové. „Celé vyšetřování na mě působí ve stylu zásady ´nevíme co je špatně, ale něco musíme najít´. Důkazy jednoznačně vyvrací verzi obžaloby a potvrzují dlouholetou a kontinuální tezi obhajoby, která spočívá v absolutní absenci nelegálního jednání mé klientky a v evidentním neprokázání jejího zlého úmyslu,“ řekl advokát Nagyové.
Bartončík poukazoval také na to, že definice malého a středního podniku není stále jasně stanovena. „Do dnešního dne je to předmětem odborných diskuzí a kategorický závěr je v nedohlednu,“ doplnil.
Rozsudek zazní v pondělí
Po Bartončíkově závěrečné řeči se slova ujal Babišův advokát Eduard Bruna. S ohledem na dosavadní délku závěrečných řečí státního zástupce i obhájců je už nyní jasné, že na závěrečnou řeč Jany Nagyové a Andreje Babiše dojde až v pátek. Soudce Jan Šott tak již nyní avizoval, že rozsudek zazní až v pondělí, pravděpodobně od 12:30.
Podle Bruny je obžaloba děravá. Přesto však na úvod své řeči pochválil státního zástupce Šarocha za jeho práci a korektní jednání během líčení. „Považuji ho za právního odborníka a celou dobu vedl řízení z mého pohledu seriózně,“ poznamenal Babišův obhájce.
Bruna před soudem také přečetl vlastní právní analýzu celého případu, z které prý vyplývá, že je Babiš nevinen. Podle advokáta expremiéra nelze uznat vinným ani v případě trestného činu poškození finančních zájmů EU, neboť v době jeho údajného jednání ještě takový zákon neexistoval a zpětně jej uplatňovat nelze.
Na závěrečnou řeč Babišova druhého obhájce Michaela Bartončíka už ve čtvrtek nedošlo. Přednese ji v pátek, kdy také zazní závěrečné řeči Jany Nagyové a Andreje Babiše. Ten soudci dopředu avizoval, že mu řeč zabere přibližně tři hodiny.
Obžaloba tvrdí, že Babiš svým vlivem a činností podvodně zajistil vytvoření podmínek k tomu, aby společnost Farma Čapí hnízdo navenek splňovala požadavky pro získání evropské dotace pro malé a střední podniky.
Podle státního zástupce si byl přitom vědom toho, že společnost je propojená s firmami z jeho holdingu Agrofert. Úspěšnou žádost o padesátimilionovou dotaci podala Nagyová.
Babiš ve středu zopakoval, že považuje své trestní stíhání za účelové, politické a načasované před prezidentské volby, jejichž první kolo se uskuteční 13. a 14. ledna.
Uvedl, že neřídil ani neovlivňoval Farmu Čapí hnízdo, přestože za projektem původně stál. Nagyová odmítla, že by při žádosti o prostředky z fondů Evropské unie obcházela pravidla.
Doměření daně za reklamu na Čapím hnízdě
Mezitím přišla informace, že pěti firmám z holdingu Agrofert doměřila Finanční správa daň za to, že si před lety zadaly reklamu na farmě Čapí hnízdo. Jak uvedl server iROZHLAS.cz, názvy firem ani výši částek úřad s ohledem na neveřejnost daňového řízení nesdělil.
Kvůli platbám za reklamu na konferenčním centru Čapí hnízdo zahájil Specializovaný finanční úřad v letech 2017 až 2020 šest řízení s pěti firmami z holdingu Agrofert, uvádí rozhlas. Původně podle něj úřad prověřoval 23 firem Agrofertu, u 18 z nich ale úředníci daňové řízení nezahájili.
4. ledna 2023 |
Doměřenou daň firmy dosud nezaplatily a proti verdiktu se odvolaly. „Jsme přesvědčeni, že jsme postupovali v souladu se zákonem, probíhající kauzy však nekomentujeme,“ uvedl pro iROZHLAS.cz mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský. Případ bude nyní posuzovat Odvolací finanční ředitelství.
Agrofert patří do Babišových svěřenských fondů. Podle médií se kriminalisté v reklamní větvi případu zabývali podezřením, že suma 272 milionů korun v letech 2010 až 2013 ve skutečnosti nešla na reklamu, ale pomáhala Čapímu hnízdu splácet úvěr a společnosti Agrofert snížit si daně, což firma odmítá.
Platby za reklamu byly údajně buď fiktivní, nebo předražené. V případu nebyl nikdo obviněn a policie jej loni v červnu odložila. Rozhodnutí potvrdilo pražské městské státní zastupitelství.
Babiš a jeho někdejší poradkyně Jana Nagyová v současnosti čelí u soudu žalobě kvůli dotacím na výstavbu farmy Čapí hnízdo. Obžaloba tvrdí, že Babiš zajistil na přelomu let 2007 a 2008 vyvedení společnosti Farma Čapí hnízdo ze svého holdingu Agrofert a prodej akcií svým dětem a partnerce.
Podle státního zástupce to udělal proto, aby farma zdánlivě splňovala podmínky pro získání padesátimilionové dotace pro malé a střední podniky. Nagyová podle obžaloby úspěšnou žádost o dotaci podala. Babiš i Nagyová vinu od počátku odmítají.
