Vyjednávání o Turówu bylo loni 30. září podle tehdejších informací české strany přerušeno kvůli rozdílnému pohledu české a polské strany na délku soudního dohledu - Polsko požadovalo dvouletý, Česko 15 let.
Půta v pondělí sdělil, že při vyjednávání, jehož se zúčastnil tehdejší ministr životního prostředí Richard Brabec a bývalý polský ministr životního prostředí Michal Kurtyka, Polsko sice trvalo na dvouletém soudním dohledu, ale český požadavek byl na délku 15 let.
Hejtman dodal, že podmínky dohody mohly být lepší, neboť Polsko bylo tehdy ochotno zaplatit částku 50 milionů eur a blízko byl i kompromis ohledně délky trvání soudního dohledu, který mohl být sedmiletý.
Brabec Půtova slova, že minulá vláda mohla vyjednat lepší podmínky k Turówu, popřel. Přijatelný kompromis podle něj nebyl na stole. „Žádná kompromisní dohoda, kterou bychom byli ochotni podepsat, na stole prostě nebyla. Volby nevolby,“ napsal později bývalý ministr Brabec. Exministr sdělil, že pro českou stranu bylo tehdy naprosto zásadní, aby smlouvu nešlo vypovědět dříve než za 15 let.
„A to Poláci jednoznačně odmítli. Peníze za kompenzace byly v tomto smyslu až druhořadé. Pětiletou výpovědní smlouvu bychom nikdy nepodepsali a ani sedm let nebyl kompromis, na který bychom byli ochotni jít,“ uvedl Brabec. „Ostatně pětiletá výpovědní lhůta byla, pokud vím, po celou dobu nepřijatelně krátká i pro hejtmana Půtu a další zástupce Libereckého kraje a nerozumím tomu, co se teď změnilo,“ doplnil exministr.
Podle hejtmanova názoru nebyla smlouva s Polskem ale uzavřená, protože Babišova vláda se obávala možného negativního dopadu dohody na výsledek říjnových voleb.
„Pan Půta lže, já jsem nevyjednával, ale páni ministři a pan Půta tam byl. Fiala vyjednal nevýhodně místo patnácti let lhůty položil pět. Finanční kompenzace je nižší, než naše,“ reaguje bývalý premiér Andrej Babiš.
„Další ústupek od Fialovy vlády je ten, že umožnili kopat hlouběji - až 30 metrů. Půta je lhář, nikdy jsem nejednal. Poláci mě vydírali, neustoupili jsme, Poláci čekali na slabou vládu, která se nechala převálcovat,“ tvrdí Babiš. Smlouvu s pětiletou výpovědní lhůtou, kterou nakonec premiér Petr Fiala na začátku února podepsal s polským protějškem Mateuszem Morawieckým, označil za nevýhodnou a za totální vítězství Poláků.
Půta také uvedl, že když loni 5. listopadu přijela do Prahy současná polská ministryně klimatu a životního prostředí Anna Moskwová, byla atmosféra už horší a polská strana méně ochotná k dohodě na vyšších kompenzacích.
Důvodem byla podle Půty narůstající pokuta, kterou Polsku uložil Soudní dvůr Evropské unie kvůli pokračování provozu dolu Turów. Evropská komise minulý týden Polsku oznámila, že mu z fondů Evropské unie strhne za neuposlechnutí příkazu unijního soudu přibližně 15 milionů eur.
Půta rovněž podotkl, že mu přijde neuvěřitelné, že se představitelé Babišovy vlády, která smlouvu připravila a vyjednávala, tváří, že s ní nemají nic společného.
V neděli proti dohodě demonstrovala organizace Greenpeace a v pondělí skupina aktivistů zhruba na půl hodiny uzavřela v Praze u budovy ministerstva životního prostředí přívod vody do úřadu. Dvojici protestujících, kteří poté bránili k přístupu k uzávěrům z obou stran budovy, z místa odvedli policisté.
V návaznosti na uzavření dohody o řešení vlivů těžby v polském hnědouhelném dole Turów se brzy uskuteční vytipování míst pro měření hluku a znečištění ovzduší v příhraničí. Polsko by také do pěti měsíců mělo dodat projekt pozemního valu. Na setkání s médii to dnes řekla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková.
Uvedla, že ministerstvo životního prostředí nyní překládá podklady, které obdrželo od Polska, ohledně těžby v dole Turów, včetně jejího rozsahu a data z monitoringu, které Česko dříve nemělo.
Polsko na základě dohody, kterou počátkem února uzavřelo s českou vládou premiéra Petra Fialy, poslalo Česku 45 milionů eur (zhruba 1,08 miliardy korun) jako kompenzaci za vliv těžební činnosti. Česko v návaznosti na to stáhlo žalobu u Soudního dvora Evropské unie.
K podmínkám smlouvy v pondělí Půta uvedl, že konečně přinesla možnost vybudovat v příhraničí profesionální monitoring dopadů dolu, neboť dosud byl prováděn spíše provizorně.
Náměstek ministra zahraničí Martin Smolek později sdělil, že smlouva obsahuje mechanismus kontroly naplňování jejích podmínek. Ta strana, která zjistí, že druhá strana nějaký bod dohody neplní, se může obrátit na Soudní dvůr EU.
A pokud druhá strana ani později pochybení nenapraví, může podle něj být uplatněna pokuta. Dodal, že pokud by Polsko vypovědělo smlouvu už za pět let, což je vyjednaná doba soudního dohledu, budou k dispozici ustanovení z mezinárodního práva.
„Jsou to v zásadě všechna ta ustanovení, jako opatření protihluková, ochrana ovzduší a tak dále. Ta budou závazná pro Polsko až do skončení těžby. To je jasně tvrdý závazek. Akorát bude obtížněji vymahatelný, když tam nebude ta silná pojistka Soudního dvora,“ uvedl. Smolek byl ve vyjednávacím týmu české strany.
Polsko podle dohody nerozšíří rozsah těžby v Turówě k českým hranicím a těžební jáma nebude prohloubena více než 30 metrů pod úroveň moře, pokud nebude dokončena podzemní bariéra, která má bránit odtoku podzemních vod z českých pohraničních měst, a prokázána její funkčnost, postaven zemní val a nebudou splněny požadavky na monitoring a zřízeny monitorovací vrty.
V původním návrhu dohody podle Babiše bylo, že se bude moci jáma prohloubit maximálně 12 metrů pod hladinu moře před splněním podmínek.
Polsko také musí Česko informovat o probíhajících řízeních či jejich změnách souvisejících s těžbou, zejména o řízeních o povolování těžební činnosti. Od dohody lze odstoupit oznámením druhé straně nejdříve po pěti letech, k odstoupení dojde půl roku po daném oznámení.
Polský důl Turów zásobuje uhlím nedalekou elektrárnu. Ta je podle polské strany nezbytná pro zajištění energetické bezpečnosti země. Příhraniční oblasti v Libereckém kraji si vedle úbytku spodní vody stěžují také na hluk či znečištění prachem.
3. února 2022 |
