Vedení Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze došlo k závěru, že písemné bakalářské práce již nejsou užitečné coby součást završení bakalářského studia. Důvodů je podle děkana fakulty Jiřího Hnilici několik, jedním z nich je ale skutečnost, že studenti si již začínají osvojovat práci s generativní umělou inteligencí.
Děkan Hnilica říká, že změny v bakalářských oborech nesouvisí jen s nástupem umělé inteligence. „Je to spíš poslední kapka, která nás rozhýbala, abychom změnu udělali. Jde nám o to, aby práce vznikaly ve spolupráci s partnery naší školy,“ vysvětlil iDNES.cz.
Podle děkana jde hlavně o to, aby se studenti učili prakticky a ne jen psaním akademických textů. „Chceme posilovat uplatnitelnost absolventů bakalářského studia. Prohloubíme spolupráci se současnými partnery, studenti často pracují ve firmách a není důvod, aby bakalářský projekt nemohl vznikat tam,“ míní.
Hnilica dodal, že nad prací studenta bude v takovém případě fungovat dvojí kontrola. „Supervizi by prováděl přímo někdo z firmy a zároveň kantor. Samozřejmě by fungovalo i dvojí hodnocení s tím, že poslední slovo by měla škola, protože my naplňujeme profil absolventa. Mohlo by to být zajímavé pro obě strany,“ doplnil.
Má při možnosti využití umělé inteligence cenu psát bakalářské práce?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00čtvrtek 30. listopadu 2023. Anketa je uzavřena.
Podobné změny určitě nečekají diplomové práce. „Ty ze zákona zrušit nemůžeme. V magisterském studiu se studenti už specializují a opravdu řeší velmi často sami nějaký konkrétní problém a vyučující je jakýsi mentor, který jim pomáhá. U diplomek skutečně jde o odbornou práci,“ říká děkan podnikohospodářské fakulty.
Určitými změnami už prošly semestrální práce. „Většinou už nevyžadujeme kompaktní text, chceme, aby student odprezentoval téma například pomocí prezentace, následuje určitá obhajoba a diskuze. Studenti musí tématu rozumět, pak budou schopní se uplatnit, k tomu jim opsané texty a umělá inteligence nepomůže,“ míní Hnilica.
Použití AI možné je
VŠE podle něj ale umělou inteligenci neodsuzuje a naopak s jejím nástupem počítá. „Pokud si studenti nechají pomocí umělé inteligence například zpracovat některá data a v práci to pak přiznají, nemusí to nutně být problém. Ve většině předmětů je polovina zkoušky ústní, tam se ukáže, jak student přemýšlí a komunikuje,“ zdůvodnil.
Nástup umělé inteligence změny podle děkana jen urychlil. „Projekty bychom zavedli i bez ChatuGPT, ale asi by to bylo třeba o dva roky později. Původně jsme si chtěli změnu vyzkoušet v menším rozsahu jen na konkrétních předmětech,“ dodal.
Zakladatel jednoho z prvních startupů, který je postaven právě na ChatGPT Jan Sládek v rozhovoru pro iDNES.cz řekl, že studenti by se k používání AI měli přiznávat. „Nyní to učitelé prostě nepoznají. Jediné, co mohou školy dělat, je přijmout fakt, že pokud chtějí po studentech esej na třicet stran, část z ní bude pravděpodobně vygenerovaná AI. A myslím, že to je v pohodě,“ řekl.
Umělá inteligence podle Sládka práci stále sama nenapíše. „Jazykový model nemá znalosti, jen predikuje další token. To znamená, že může psát i úplné ptákoviny. Vždy to musí někdo projít a zjistit, jestli to dává smysl,“ vysvětlil.
S využitím AI na univerzitách plně souhlasí i zakladatel investiční skupiny Thein Tomáš Budník. „Dle mého je to krok správným směrem. Ověřit znalosti se dá u zkoušek či státnic pomocí případových studií či konkrétních úloh. Schopnost vytvořit syntézu a napsat delší odborný text studenti v praxi nevyužili a v dnešní době k tomu lidé určitě budou využívat AI,“ míní.
Na jiných školách bakalářské práce zůstávají
Otázka budoucnosti bakalářských prací se momentálně aktivně diskutuje například na Univerzitě Karlově. „Smysl práce i s ohledem na příchod AI je značně závislý na typu studijního programu. V celé řadě studijních programů je součástí bakalářské práce experimentální činnost, kterou AI nenahradí,“ sdělil iDNES.cz mluvčí školy Václav Hájek.
„Řeší se to především u prací, které měly charakter rešerší. Především jde o náhradu za skupinové projekty, rozpor vědeckých článků a jejich hodnocení a konečně zadávání takových prací, které vyžadují práci na vyšších úrovních, které jsou pro AI nástroje obtížně zvládnutelné. Klíčovou úlohu zde budou mít především garanti studijních programů,“ dodal.
V současné době UK využití umělé inteligence do jisté míry schvaluje. „Veďte studující k získávání kompetencí, které budou stále důležitější pro jejich budoucí kariéru. Pokud se rozhodnete využití nástrojů AI nedoporučit, studujícím své rozhodnutí objasněte. Pokud naopak sami při přípravě a realizaci výuky na vysoké škole AI aktivně využíváte, informujte o tom studující,“ doporučuje škola kantorům.
Jiný názor panuje například na ČVUT v Praze. „Prozatím o změnách závěrečných zkoušek či zrušení bakalářských prací neuvažujeme. Při tvorbě studentských prací jsme zneužití AI dosud nezaznamenali. Umělá inteligence je rozhodně pomocným nástrojem. Je například stanoveno, že každá práce musí obsahovat opravdu autorskou část, kterou by AI neuměla vytvořit,“ tvrdí mluvčí Kateřina Veselá.
„Obecně lze říci, že pokud student pasáže vytvořené umělou inteligencí přizná s řádným vyznačením pasáží, jež jsou citátem, je to v pořádku. Jaký rozsah použití AI povolí, je pak na vedoucím každé práce. V případě nepřiznaného využití bude takto vytvořený text považován za plagiát,“ doplnila Veselá.
VUT v Brně nepovoluje využití umělé inteligence v bakalářských pracích prakticky vůbec. „Chápeme generativní AI jako technologii, která může být užitečná výhradně jako asistenční a konzultační nástroj. Není proto možné, aby studenti kopírovali výstupy nástrojů generativní AI a odevzdali je jako výsledek studentské práce,“ napsal kancléř rektora Kamil Gregorek.
„Takové jednání je považováno za obdobu contract-cheatingu. Nástroje generativní AI je možné využívat pouze jako asistenční či konzultační nástroje, zejména pro vyhledání informací, které student následně samostatně posoudí a případně využije,“ popsal Gregorek.
