PAŘÍŽ/WASHINGTON Bankéři a způsob, jakým dělají svůj byznys, jsou stále ve středu pozornosti. Kromě omezení bonusů je nyní možná čeká i nová daň, která má omezit jejich rizikové chování.
O zavedení daně ze spekulace chce své protějšky na summitu předních průmyslových a rozvíjejících se zemí G20 přesvědčit francouzský prezident Nicolas Sarkozy, píše bez udání zdroje britský zpravodajský server BBC.
Pokud bude Sarkozy úspěšný, mohli by účastníci summitu G20, který se na konci tohoto týdne sejde v americkém městě Pittsburgh, rozhodovat, zda bude každá finanční transakce zdaněna. Toto opatření by mělo limitovat počet nepřiměřeně spekulativních obchodů a naopak podpořit množství transakcí s dlouhodobým výnosem.
Nic nového pod sluncem Daň ze spekulace, které se přezdívá Tobinova daň, však není ve finančních kruzích žádnou novinkou. Své jméno získala po americkém ekonomovi Jamesi Tobinovi. Ten byl prvním, kdo podobnou daň – v sedmdesátých letech minulého století – navrhl.
Tobin tehdy navrhoval, aby se peníze vybrané na této dani použily jako zdroj financování pomoci rozvojovým zemím. V dnešní podobě by se výnosy z daně z rizika mohly použít na financování záchranných balíčků či opatření na podporu ekonomiky.
První vzkříšení zažila Tobinova daň letos v srpnu, kdy předseda britského úřadu pro finanční dohled Adair Turner navrhl, aby se peníze takto získané použily jako finanční polštář v době, až dojde k dalšímu zpomalení ekonomiky.
„Tato daň je netradiční a mluví se o ní,“ citoval americký server časopisu Forbes Sarkozyho po schůzce členských zemí Evropské unie. Ta proběhla minulý týden v Bruselu a podle agentury AFP se na ní podporu pro daň z rizika snažila získat německá kancléřka Angela Merkelová.
„Mezinárodní daň tohoto typu by byla dobrým opatřením. Uvidíme, jestli se nám dnes podaří v této věci najít společnou pozici,“ řekla Merkelová před evropským summitem. Daň ze spekulace nakonec nezískala dostatečnou podporu od evropských lídrů, a to i přesto, že Německo a Francie nejsou v boji za novou daň osamoceny.
Podporu dani z rizika vyslovil i rakouský kancléř Werner Faymann, kterému se daň pro finanční trh líbí tak moc, že nechce ani čekat, zda se k návrhu přidají i Spojené státy americké.
Naopak největšími odpůrci zavedení nové daně na finanční transakce jsou Velká Británie a Švédsko, přesedající země Evropské unie.
„Je to především otázka praktičnosti. Pokud jednotnou daň či poplatek odmítne zavést jedna nebo dvě země, pak je velice obtížné toto opatření prosadit,“ řekl britský premiér Gordon Brown. Chladně se k dani z rizika staví i švédský premiér Fredrik Reinfeldt. Ten dává přednost koordinovaným opatřením na omezení odměn pro bankéře.
Rozhodujícím hlasem tedy budou Spojené státy americké. Jejich prezident Barack Obama se ve víkendovém prohlášení zavázal, že bude spolu s dalšími šéfy zemí skupiny G20 pracovat na reformě regulace finančního sektoru. Dodal, že již nadále nebudou tolerovány „nezodpovědné machinace“, které přinášejí firemním manažerům „tučné prémie“. Konkrétněji se však k dani z rizika nevyjádřil.
