Rusko se na „nový start“ vztahů s USA dobře připravilo a teď prosazuje své dávné zájmy
Vzestupy a pády ceny ruských akcií na burze americké zahraniční politiky až berou dech. V závěru vlády prezidenta George W. Bushe se zdálo, že se ve Washingtonu staly papírkem, za který si nikdo nic nekoupí. Po nástupu Baracka Obamy se zdá být vše jinak. Cena kremelských akcií z hlediska amerických „mozkových trustů“ strmě roste.
Mnohým se z toho až zamotala hlava. „Kvůli tomu, že nově nastavujeme (vztahy s Ruskem), je ministerstvo a já přetíženo prací,“ vysvětlovala americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová faux pas, když ruskému kolegovi Sergeji Lavrovovi nabídla symbolicky ukončit starou bushovskou éru stisknutím tlačítka s nápisem „peregruzka“ (přetížení) místo správného „perazagruzka“ - tedy resetování či nové nastavení.
Ze svých pozic neustoupí ani o milimetr Vlnu „resetování“ zahájil viceprezident Joe Biden. Připustil, že USA „přezkoumají“ plán na protiraketovou obranu, a záměrně opominul rozpory, jako je posilování ruské přítomnosti v gruzínské Abcházii a Jižní Osetii. Jedním z vrcholů této linie se stalo obnovení práce poradního výboru Rusko NATO, která byla zmražena právě kvůli rusko-gruzínské válce o tyto enklávy. Doprovodným projevem „nového startu“ jsou i personální změny - americké zájmy v NATO má prosazovat politolog Ivo Daalder, který se specializuje na otázky odzbrojení (rozuměj na jednání s Ruskem o snížení počtu jaderných hlavic).
O bezpečnostní strategii USA ve vojenské oblasti pak má rozhodovat dlouholetý velvyslanec USA vMoskvě Alexander Vershbow.
Moskva byla podle všeho na „nový start“ vztahů s USA dobře připravena. Růst kurzu svých akcií využívá k tomu, aby prosadila dávné zájmy. Její politiku vůči NATO nejen že i nadále prezentuje velvyslanec Dmitrij Rogozin, ale ten dokonce posiluje svou „zásadovou“ rétoriku. „Ze svých principiálních pozic neustoupíme ani o milimetr,“ reagoval na nové nabídky Washingtonu. Rusko prý bude pokračovat v soupeření s NATO o dominanci v arktické oblasti a popuzuje ho pomalý start obnovení práce výboru NATO Rusko.
Moskva ale má i dalekosáhlejší plány. Prezident Dmitrij Medveděv i ministr Lavrov dali opakovaně najevo, že jejich cílem je vytlačit vliv USA i Evropské unie ze Střední Asie. Partnerem pro jednání o bezpečnostních otázkách by neměly být státy regionu, ale Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OSKB) řízená Moskvou. Medveděv volá po „univerzální platformě“, na jejímž základě by spolupracovaly nikoliv státy, jako je tomu v OBSE, ale organizace kontrolované mocnostmi: Společenství nezávislých států, OSKB, EU a NATO. Záměr je jasný - Rusko by se mělo stát hráčem, bez něhož se v eurasijském regionu neobejde žádné významné politické rozhodnutí.
Snad nejucelenější doporučení, jak má Obama čelit ruské strategii, koncem minulého týdne zveřejnil expert amerického think tanku The Heritage Foundation Ariel Cohen. Jeho návrhy sahají od tlaku Washingtonu na omezení rusko-íránské spolupráce přes posílení amerických pozic v rámci NATO až po „neuspěchaný“ přístup k nové dohodě s Moskvou o jaderném odzbrojení. Jedině tak se prý dá podle Cohena předejít „finlandizaci“ (politice ústupků vůči Rusku) Evropy.
Test připravenosti ruských státníků Tato varování jsou na místě. Riziko nového appeasementu ovšem není tak velké, jak se snad může podle některých gest americké administrativy zdát. Rusové ve skutečnosti dostali šanci, jak využít aktuálního posílení své relativní váhy. Na druhou stranu nové osazenstvo Bílého domu nenaznačilo ochotu ke změně, jež by měla nenávratný charakter. Daleko spíš se jedná o test připravenosti ruských státníků nahradit politiku soupeření mocenských center jejich spoluprací. Moskva zatím v této zkoušce zaostává. A nic nenasvědčuje tomu, že by se lidé okolo Obamy báli opět poslat ruské politické akcie ke dnu. A tentokrát na hodně dlouho.
***
Nové osazenstvo Bílého domu nenaznačilo ochotu k nenávratné změně. A nic nenasvědčuje tomu, že by se lidé okolo Obamy báli poslat ruské politické akcie opět ke dnu.
O autorovi| Pavel Máša novinář, e-mail: eshem@seznam.cz
