ZLÍN Léta, kdy budova zlínského Památníku Tomáše Bati sloužila pro koncerty a výstavy umění, se nachýlila. Ještě letos významnou památku opustí Filharmonie Bohuslava Martinů a do budoucna bude následovat i krajská galerie. A na stůl se vrátí rozhodnutí: co s budovou dále. V Zlíně začíná série stěhování kulturních institucí: po dnešním otevření nového Kongresového centra se do něj začnou stěhovat filharmonici. Budova s novým koncertním sálem se stane na přelomu září a října mimo jiné dějištěm módní show, koncertního provedení muzikálu Ondřeje Soukupa Johanka z Arku s Filharmonií Bohuslava Martinů a s hosty či koncertu Ohrožený druh Michala Horáčka. Po celou tu dobu ale bude mít orchestr zázemí v sále, kde působil 55 let. Přestěhuje se až na konci roku. „Dům umění pak zůstane nadále působištěm krajské galerie, která využívá výstavní sál v horním patře,“ potvrdila mluvčí zlínské radnice Marie Masaříková. Další posun nastane během následujících dvou let. Ve čtrnácté a patnácté budově v areálu někdejšího Svitu totiž Zlínský kraj vytvoří za 900 milionů korun kulturní centrum, do kterého se má přestěhovat krajská knihovna, galerie i muzeum. Místní patrioti by rádi obnovili původní funkci dnešního Domu umění - aby připomínal úlohu rodu Baťů pro Zlín. Problém je v tom, že budovu by bylo potřeba náročně upravit do původní podoby. Při přestavbě pro potřeby filharmonie totiž v první polovině padesátých let uvnitř vznikla vestavba s koncertním sálem a řadou kanceláří, která předělila původní volné a vzdušné prostory. Hlavní zlínská architektka Dagmar Nová již dříve srovnala přestavbu památníku s významností obnovy slavného zlínského mrakodrapu - 21. budovy svitovského areálu. „Tyto dvě stavby se zapsaly do dějin architektury jako jedny z nejvýznamnějších funkcionalistických staveb nejenom u nás, ale i v Evropě,“ napsala při přípravě záměru obnovy a přípravě konference zabývající se i tímto tématem. Jenomže definitivní verdikt, kdo a jak zajistí obnovu, zatím nezazněl. „Je to ve fázi příprav. Rozhodně památník nebude zrušený a zavřený,“ poznamenala Masaříková. Idea vytvoření památníku Tomáše Bati vznikla hned po jeho tragické smrti v roce 1932. Budovu symbolicky navrhl jeho dvorní architekt František Lydie Gahura a hotova byla již rok poté. Symbolicky uzavírá zelenou osu vytvořenou okolními budovami směrem k Baťově vile na druhém břehu řeky Dřevnice. Autor záměrně ze stavebních matriálů vybral hlavně železo, beton a sklo jako symboly tehdejšího rozvoje Zlína - a přirovnal ji k velké vitríně pro sbírky. A právě sbírky jsou velkým otazníkem - co vlastně dovnitř v případě obnovení památníku umístit. Původní dominantou totiž bylo letadlo Junkers, v němž Baťa zemřel. To však skončilo rozebrané - a odborníci navíc pochybují, zda už při otevření památníku byl uvnitř originál či při jeho sestavování využili jiný stroj. Dochované historické fotografie zobrazují také vystavený motor letadla, ale také v zeleni umístěné busty Baťovy rodiny či jeho pracovnu přemístěnou do památníku. Část sbírek připadla zlínským kulturním institucím, protože v ní byly například i některé obuvnické exponáty, dnes součást zlínského obuvnického muzea.
***
NOVÉ CENTRUM
Unikát otevírá Kongresové centrum Zlín, navržené zlínskou rodačkou Evou Jiřičnou, se dnes otevře. Stane se tak přesně čtyři roky, tři měsíce a tři dny od položení základního kamene. Budova má sloužit zejména jako kulturní a společenské centrum, mimo jiné jako koncertní sál s vynikající akustikou. Výdaje na kongresové centrum dosáhnou 636 milionů korun, Zlín ze své pokladny zaplatí 160 milionů korun, zbytek dodá stát a Evropská unie.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
