Bronzová deska je umístěná v chodníku u parku v těsné blízkosti Staroměstského náměstí, kde jeho tiskárna sídlila. Akce se zúčastnili i zástupci Litvy a Polska, přihlížela zhruba stovka lidí, někteří z nich měli běloruské vlajky.
Pamětní deska byla do země uložená už před časem, se slavnostním odhalením se podle pořadatelů čekalo na návštěvu Cichanouské.
„Jméno Františka Skoriny propojuje Bělorusy, Litevce, Poláky a Čechy,“ uvedla s tím, že jde už o třetí místo, kde pobýval, které si jeho odkaz včetně příslušnosti Běloruska k Evropě připomíná. „Bojujeme za naši identitu, která byla narušena imperiálním Ruskem,“ dodala Cichanouská.
Skorina se narodil na území tehdejšího Litevského knížectví, dnes severního Běloruska, studoval v polském Krakově a italské Padově. V roce 1517 začal v Praze vydávat vlastní překlady bible do staroběloruštiny, lidového jazyka svého rodiště. Jako jeden z prvních tiskl v cyrilské abecedě. Po působení v litevském Vilniusu, kde zřídil první tiskárnu, se vrátil do Prahy jako zahradník císaře Ferdinanda I. Habsburského.
„Jeho práce ukazuje, že Bělorusko dnes a v tehdejší době je blízce spojeno se střední Evropou. Je třeba připomínat, že Bělorusko je součástí západu už několik století,“ řekl náměstek českého ministra zahraničních věcí Eduard Hulicius (KDU-ČSL).
Náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti) připomněl, že historie Bělorusů v Praze pokračovala i v období československé první republiky, kdy v české metropoli sídlila i běloruská exilová vláda.
Samotná bronzová deska má připomínat knihtiskařkou literu, tedy obrázky či písmena, na které se nanášela tiskařská barva a které byly zrcadlově obrácené. Na konci nedělního slavnostního aktu pořadatelé na desku nanesli barvu a symbolicky ji otiskli na bílé tričko.
