Pondělí 24. června 2024, svátek má Jan
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

„Bělorusko u EU o nic nežadoní“

Česko

tvrdí v rozhovoru pro LN běloruský ministr zahraničí Sjarhej Martynav

Účast Běloruska je největší otázkou pražského summitu Východního partnerství EU, jednoho z vrcholů českého předsednictví. Běloruský ministr zahraničí Sjarhej Martynav pro LN uvádí, že očekává „ukončení diskriminace“. Do izolace se Minsk dostal kvůli praktikám prezidenta Alexandra Lukašenka, označovaného za posledního diktátora Evropy.

* LN Pane ministře, je dnes v Bělorusku rozhodnuto, zda přijmete pozvání na pražský summit k Východnímu partnerství?

Oficiální pozvání na setkání v Praze jsme zatím neobdrželi. Ale odpověď na vaši otázku bych chtěl začít tím, že Bělorusko je nedílnou součástí Evropy, a to nejen zeměpisně. Evropa - to je náš společný domov a my si uvědomujeme svou odpovědnost za to, aby v tomto domově vládla prosperita a mír. Právě proto jsme vždy byli a zůstáváme spolehlivými partnery EU v takových důležitých otázkách, jako je tranzit energií, boj proti nelegální migraci, zajištění bezpečnosti a regionální vojensko-politické stability. I dříve jsme zodpovědně plnili své závazky vůči Evropě v těchto otázkách, aniž bychom čekali pozvání na jakékoliv summity, a jsme připraveni takto činit i nadále. To je naše strategická volba. Existence pevných vztahů s EU je pro nás prvotně výhodná ekonomicky. Bělorusko je zemí, jejíž ekonomika se orientuje na export. Jelikož zhruba 60 procent našeho HDP jde na export, jsme v tomto ukazateli jednou z desítky nejotevřenějších ekonomik v Evropě. Proto má Bělorusko objektivní zájem na tom, aby mělo spolehlivé obchodně-ekonomické vztahy s takovým hráčem, jakým je Evropská unie - silné, technologicky rozvinuté mezistátní sdružení a velmi koupěschopný trh. Nehledáme pro sebe pouze jednostranné výhody. Bělorusko také může EU mnohé nabídnout, jak v oblasti výrobních kooperací, tak v oblasti možností investování do naší ekonomiky. I z tohoto hlediska by bylo pozvání Běloruska na summit, pokud přijde, nejen přirozeným a logickým krokem ze strany našich evropských partnerů, ale i krokem odpovídajícím jejich vlastním zájmům.

* LN A samotná účast na projektu Východního partnerství?

Co se týče samotné iniciativy Východní partnerství: na lednovém setkání „trojky“ EU (předsedající země unie, zástupce Evropské komise a zástupce partnerského státu, pozn. LN) Bělorusko potvrdilo, že má k myšlence Východního partnerství v zásadě pozitivní vztah. Vidíme v ní konstruktivní jádro a konstruktivní prvek. Naší principiální pozicí je, že toto partnerství musí vycházet zmechanismu rovnoprávného pro všechny účastníky. Taková je naše zásadní pozice, kterou zatím sdílí i Evropská unie. Proto, pokud toto partnerství bude definitivně schváleno v takové formě, jaká byla projednávána na setkání „trojky“ EU, je možno předpokládat, že Bělorusko se do něj konstruktivně zapojí.

* LN Co Bělorusko od programu Východního partnerství očekává? Je cílem vaší účasti členství v Evropské unii?

Chtěl bych, aby čtenáři vašeho deníku pochopili hlavní věc. My jsme vždy důsledně a upřímně zdůrazňovali, že Bělorusko u Evropské unie o nic nežadoní. Nestavíme si za cíl členství v EU v blízké budoucnosti, a proto nežádáme Evropskou unii- ani o žádnou rozsáhlou ekonomickou pomoc, ani o jakékoliv jiné preference a výhody. Jsme zvyklí všeho dosahovat sami. Co je pro nás principiálně důležité, je ukončení diskriminace a dvojích standardů. Přitom ještě jednou zdůrazňuji, že Bělorusko je schopno navrhnout našim evropským partnerům spolupráci v těch oblastech, které jsou především výhodné pro obě strany. A to i v rámci iniciativy Východní partnerství, která má za cíl zapojení východních sousedů Evropské unie do mnohem hlubší součinnosti s EU. Zde není nic umělého nebo vykonstruovaného. Jde o spolupráci v oblasti působení proti nelegální migraci, obchodování narkotiky, organizovanému zločinu, jde o součinnost v oblasti energetiky a celní spolupráci, o zjednodušení pohybu zboží, o spolupráci v realizaci složitých projektů v oblasti infrastruktury, takových, jako je výroba a tranzit energií, komunikační cesty.

* LN Bělorusko již dlouhou dobu vyvíjí úsilí o vytvoření společného státu s Ruskou federací. Co je hlavní příčinou toho, že tento projekt nebyl realizován, jak bylo plánováno před deseti lety?

Mám dojem, že si pletete pojmy. O žádném vytvoření jednotného nebo „společného státu“, jak jste se vyjádřil, se nikdy nehovořilo. Bělorusko vždy bylo a zůstane nezávislým a suverénním státem. Tato otázka nemůže být předmětem žádných diskusí, a tím spíše ne obchodování. Také nemohu souhlasit s vaší definicí „nerealizovaného projektu“ Svazu Běloruska a Ruska. Naopak, to je již úspěšný projekt, jelikož se nám podařilo reálně postoupit v řešení jednoho z hlavních úkolů, který byl od samého počátku stanoven jako jeden z cílů Svazu - zajištění stejných práv a možností pro Bělorusy a Rusy (obyvatele Ruska). Během posledního zasedání Nejvyšší státní rady Svazu Běloruska a Ruska jsme si vyměnili ratifikační listiny k poslední sérii dohod, které reálně zajišťují rovnoprávnost v oblasti zdanění, sociálního zabezpečení, zdravotnictví, svobody pohybu a volby místa pobytu, přístupu ke vzdělávání. Je to velký a reálný úspěch spolupráce Běloruska a Ruska, který ve svém každodenním životě naši lidé pociťují. Dalším základem vzájemné součinnosti našich států je úsilí o vytvoření rovných podmínek pro hospodářské subjekty obou zemí. Významného pokroku bylo dosaženo i v tomto směru. V roce 2008 dosáhl vzájemný obrat zboží mezi Běloruskem a Ruskem více než 34 miliardy dolarů a vzrostl o více než 30 %. Proto nikdo nemůže říci, že naše spojenectví se nekonalo. V každodenním životě přináší výsledky i pro naše země i pro náš lid.

* LN Moskva se snaží na postsovětském prostoru organizovat vojenský obranný pakt, který na Západě nazývají „ruské NATO“. Co je cílem tohoto paktu?

Abychom předešli různým výkladům, chtěl bych zdůraznit následující: My nevidíme Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OSKB) jako protiváhu NATO. Není to anti-NATO. OSKB nebyla vytvořena po linii protiakce v geopolitickém měřítku. Je to reakce, ale ne reakce na rozšiřování NATO. Je to reakce na nové výzvy. Pokud se pozorně podíváte na usnesení OSKB, která byla přijata na posledním summitu v Moskvě, uvidíte, že se jedná o nutnosti vytvoření kolektivního potenciálu pro reakci, včetně reakce na takové výzvy, jako jsou mimořádné události, teroristické akce, obchodování narkotiky, násilné projevy extremismu. To jsou jevy, se kterými se, bohužel, mezinárodní společenství setkává každý den. Přitom akcent v této otázce prakticky leží v regionu Střední Asie, který je znám afgánskou hrozbou, toky drog atd. Pro účely boje s uvedenými výzvami bude každé regionální uskupení OSKB přispívat k vytvoření tzv. Kolektivních sil operativního nasazení, o jejichž vytváření bylo rozhodnuto v Moskvě. Ve vztahu k Bělorusku se jedná o našem regionálním seskupení sil s Ruskou federací, které mimochodem existuje již dávno. A síly tohoto seskupení, které budou vyčleněny Běloruskem pro možné využití - a takovéto využití bude možné pouze na základě rozhodnutí Rady hlav států, na základě konsenzu -, budou působit pouze v tomto zeměpisném směru naší odpovědnosti.

* LN Jak hodnotí Bělorusko první kroky nové americké administrativy prezidenta Baracka Obamy v otázce protiraketové obrany a spolupráce s Ruskem?

Běloruská republika hodnotí přístup nové administrativy USA ke „změně“ vztahů s Ruskem pozitivně. Pokud se opravdu změní, tak to určitě umožní významné kroky kupředu v celé řadě problémů evropské a mezinárodní bezpečnosti. Co se týká rozmístění prvků systému protiraketové obrany USA v Evropě, tak v této otázce zůstává pozice našeho státu neměnnou. Domníváme se, že rozmístění protiraketové obrany v Polsku a v Čechách nebude napomáhat upevňování atmosféry důvěry mezi NATO a východními sousedy bloku a je negativním faktorem z hlediska regionální bezpečnosti. Pokud se tedy Spojené státy nakonec plánů na rozmístění prvků protiraketové obrany vzdají, přivítáme to.

* LN Jak se stavíte k projektům plynovodů „Severní proud“, „Jižní proud“ a „Nabucco“, které vás obchází jako tranzitní koridor pro dodávky plynu z Ruska a Střední Asie do západní Evropy? Nepředstavují hrozbu vaší energetické bezpečnosti?

Soudě podle formulace vaší otázky, nejste zcela přesně informován. Uvedené projekty jsou zcela rozdílné svou podstatou a odrážejí zájmy různých geopolitických hráčů. Co se týče „Severního proudu“, je jasné, že jak tento projekt, tak i projekt výstavby „Jižního proudu“ je suverénní volbou Ruska. Tyto projekty - stejně jako „Nabucco“ - se pochopitelně dotýkají i zájmů Běloruska. Chápeme ale, že Rusko a naši středoasijští partneři mají právo na takováto řešení, neboť se jedná o jejich přírodní zdroje. Chápeme také úsilí Ruska a středoasijských států diverzifikovat trasy dodávek energetických nosičů. Stejný úkol stojí i před Běloruskem a dalšími státy. Ale musíte se mnou souhlasit, že nedávná plynová krize jasně demonstrovala, že již nyní existuje neodkladná nutnost vytvoření infrastruktury pro možnost urychleného navýšení dodávek energetických zdrojů evropským spotřebitelům. Z tohoto hlediska by nepochybné výhody jak Rusku, tak i našim partnerům v Evropě přineslo okamžité zahájení výstavby druhé větve plynovodu „Jamal-Evropa“. Objektivní ekonomické propočty ukazují, že realizace tohoto projektu by již za 1,5-2 roky umožnila zajistit dodatečný tranzit do Evropy v objemu 23,5 miliardy kubíků. A to lze udělat při minimálních nákladech, protože již při výstavbě první „větve“ daného plynovodu byla prozíravě a uvážlivě vytvořena nezbytná infrastruktura pro obsluhu i další „větve“.

* LN Česká republika výrazně podporovala a podporuje opoziční skupiny v Bělorusku. Je to překážka pro rozvoj vztahů mezi Běloruskem a Českem?

Děkuji za upřímnost. Jste první český novinář, který tak upřímně a nahlas hovoří o reálném stavu věcí. Je jasné, že takováto situace sotva napomáhá upevňování důvěry v bilaterálních vztazích. Ale jsme připraveni „obrátit list“ a přejít ke kontinuálnímu budování celého komplexu bělorusko-české spolupráce.

***

lidovky.cz

rozšířená verze rozhovoru na www.lidovky.cz/svet

Pozvání Běloruska na summit, pokud přijde, by bylo krokem odpovídajícím i vlastním zájmům EU

Druhá větev plynovodu Jamal by již za rok a půl umožnila zajistit Evropě dodatečných 23,5 miliardy kubíků plynu

Autor: