Ústeckou ČSSD, podobně jako tamní ODS, můžeme považovat za laboratoř. V té se zkoumá, nakolik je volič intaktní vůči mocenské aroganci. Aktuálním příkladem nám může být poslanecký asistent Jiřího Paroubka a místní boss ČSSD Petr Benda.
Tento pán se „spravedlivě“ rozhořčuje nad tím, že mu lidé připisují vlastnictví hodinového hotelu, a také odmítá vzpomínky pamětníků, kteří si jej pamatují jako veksláka. Vlastnictví nemovitostí či firem přes nastrčené osoby či akciovky je neprokazatelné, stejně jako to, zda dotyčný před dvaceti lety veksloval. Desítky lidí si v Teplicích pana Bendu pamatují a vyprávějí o tom. Bude stačit, když vystoupí na veřejnosti s tím, že jim prodal bony? Ne, pan Benda bude chtít důkazy. Platila by Paroubkova presumpce viny?
Můžeme si myslet, že Tepličany zmanipulovala ODS či nějaké blíže neurčené ideodiverzní centrály, avšak důvod, proč místní nejsou ochotni uvěřit v bezúhonnost pana Bendy a jemu podobných, je jasný. Lidé a metody. Funkcionáře odsouzeného za mlácení lidí a bojůvky „judistů“ na mítink si nevybírá strana, která dbá o to, aby ani náhodou někomu nepřipomínala mafii.
