Neděle 16. června 2024, svátek má Zbyněk
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Bioplyn jde v solárních stopách

Česko

V Česku vyrostlo již 174 zařízení vyrábějících elektřinu z bioplynu. Investory láká výkupní cena i eurodotace

PRAHA Bude se opakovat solární boom? Přibývá hlasů, že další vlnou bude živelná výstavba bioplynových elektráren.

Na konci loňského roku bylo v Česku v provozu 174 takových zařízení, dalších nejméně sto investoři připravují k realizaci.

Podle odborníků je v Česku prostor pro umístění až pěti set elektráren spalujících bioplyn.

Na stavební úřady chodí stále víc žádostí o povolení stavby bioplynové stanice, tedy zařízení, které umí z odpadních nebo rostlinných surovin vyrobit elektrickou a tepelnou energii. „Náš úřad se zúčastňuje povolovacího procesu. Nemáme však legislativní nástroj, který by těmto záměrům zabránil,“ řekl Lidovým novinám Jiří Müller, který pracuje jako vedoucí odboru životního prostředí v Dačicích.

Živelná výstavba solárních elektráren vypukla ve chvíli, kdy návratnost investice klesla pod deset let. V případě bioplynových stanic to může být podobné. „Návratnost investice do bioplynové stanice se při současné výši výkupní ceny pohybuje od 12 do 15 let. Velká část firem získá dotaci od Evropské unie, což návratnost snižuje zhruba na 10 let,“ řekl předseda Českého sdružení pro biomasu Jan Habart.

Hlavním lákadlem je vedle unijních dotací výkupní cena elektřiny vyrobené z bioplynu. Ta dosahuje skoro čtyřnásobku tržní ceny elektřiny. Výkupní cena je zde vyšší než v případě větrných elektráren, malých vodních elektráren nebo ve zdrojích na spalování štěpky.

Přístup bank k bioplynu je zatím vstřícný. Pozici lídra na tomto trhu drží GE Money Bank. „V oblasti bioplynových stanic předpokládáme silný nárůst zájmu o financování i poradenství a jsme připraveni těmto potřebám trhu vyjít vstříc,“ tvrdí ředitel komerčních úvěrů GE Money Bank Jiří Patera.

Podle lidí obeznámených se situací celou věc zhoršilo rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, které stanovilo poměrně vysokou výkupní cenu pro zařízení spalující bioplyn získávaný ze zemědělských plodin, hlavně pak z kukuřičné siláže.

Naopak zařízení, která zpracovávají odpady ze zemědělských velkochovů, z čističek odpadních vod nebo komunálního odpadu, se musejí spokojit s nižší výkupní cenou.

Investory zajímají právě bioplynové elektrárny, které „jedou“ na kukuřičnou siláž. „Kukuřice je ekonomicky nejzajímavější, protože má vysoký přírůst na hektar a současně přináší dobrou výtěžnost bioplynu na kubík hmoty. Jejím negativem jsou dopady na půdu i biodiverzitu,“ zmínil konzultant v oboru zelených energií Edvard Sequens.

Většinu investorů do energetického využití bioplynu tvoří firmy či družstva podnikající v zemědělství. „Zemědělské podniky, kterým se již nevyplatil chov krav nebo prasat, svou situaci často řeší tím, že raději postaví bioplynové stanice a svá pole osázejí kukuřicí,“ dodává Jan Habart.

Spekulanti to v případě bioplynu nemají tak snadné jako v případě solárních elektráren. Najít dlouhodobého a spolehlivého dodavatele kukuřice bývá problém. Pro zemědělce je nyní s ohledem na byznys s biopalivy lukrativnější pěstování řepky olejné. Jistotu dodávek má pouze ten, kdo vlastní zemědělský podnik a dostatečně rozsáhlá pole.

Právě z tohoto důvodu se velké energetické skupiny do výstavby bioplynových elektráren příliš nehrnou. Například ČEZ staví první takovou elektrárnu poblíž Spáleného Poříčí na Plzeňsku, která má zahájit provoz v březnu. S dalšími plány je ČEZ spíše opatrný.

Podle místopředsedy Energetického regulačního úřadu Blahoslava Němečka je možné, že stát od příštího roku výkupní ceny sníží. „K jednomu zásahu již došlo. Prosadili jsme zastropování výše dotací z evropských fondů,“ zmínil Němeček.

Graf

Výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů

(pro elektrárny dokončené v letošním roce)

(korun za MWh)

Zdroj: ERÚ

Autor: