Ukázka z výstavy se představí i v Bruselu - již od 9. dubna. „Expo 58 je legendou, je to důležitý mezník v uvědomění si své vlastní historie druhé poloviny 20. století,“ konstatovala jedna z kurátorek výstavy Daniela Kramerová.
Paradoxní je, že neočekávaného úspěchu na Západě dosáhlo Československo jako komunistická země.
Socialistický stát se tak prezentoval jako ideál harmonie, s realitou to však mělo společného jen velmi málo.
„Z tohoto pohledu je Expo chápáno jako vrchol komunistické potěmkinovské propagandy,“ vysvětlila Kramerová.
I tyto aspekty výstava představí prostřednictvím textů, fotodokumentace a rozhovorů s pamětníky, ještě detailněji pak v knize, která výstavu doprovodí.
Československý pavilon v Bruselu získal 170 cen včetně hlavní ceny Zlaté hvězdy a stal se nejoblíbenější expozicí návštěvníků.
Za úspěchem ani tak nestály jednotlivé exponáty, ale celá koncepce, která spoléhala i na divadelní principy - architektonické pojetí některých expozic navrhli scénografové František Tröster a Josef Svoboda.
Na úspěchu pavilonu se podílela i hojně navštěvovaná československá restaurace. Byla i s pavilonem převezena do Československa, pavilon umístěný na Výstavišti však v roce 1991 vyhořel.
Restaurace nazvaná EXPO 58, přenesená do Letenských sadů, zažívala v šedesátých letech velkou slávu. Nyní je veřejnosti nepřístupná, takže ji lze obdivovat pouze při pohledu zvenku.
Ve zrekonstruovaném objektu sídlí reklamní agentura. Během výstavy se slavná budova na dva dny otevře Pražanům.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Čechy
