BUDAPEŠŤ (od zpravodaje LN v Maďarsku) Letošní ročník festivalu uprostřed Budapešti doznal několika změn. Nejvýraznější bylo zkrácení na pět dnů (s jedním „startovním“), které se promítlo ve větší koncentraci vystoupení. Zběhlé návštěvníky pak překvapily drobné přesuny pódií, barů a další změny rozmístění. To vše mělo ale spíš pozitivní dopad, a proto nepřekvapí rekordní množství lidí – 385 tisíc, Toto impozantní číslo dalo za pravdu výjimečnosti festivalu, který bezpochyby patří do první evropské ligy. Pro návštěvníky z Německa nebo Francie představují přívětivé ceny další bonus programu. Zahraniční hosté přijíždějí ve velkém množství, a činí tak Sziget vpravdě mezinárodním festivalem.
R. E. M. „svůj den“ vyprodali Fanouškům se zde představila i řada v Praze koncertujících interpretů (například R. E. M.), ale festival lákal především na Jamiroquai a neobvykle vysoké množství britských kytarovek. Návrat acid jazzových Jamiroquai naplnil očekávání. Zeštíhlení sestavy kapele velmi prospělo a dalo zapomenout na její nepříliš povedenou koncertní premiéru v Praze. Za šest let došlo i k hudebnímu posunu kapely a vůdčí úlohu kláves převzal nový baskytarista Paul Turner, který svým jazzovým citem ovládl tísnící se davy a přiměl je k tanci. Nelze však nezmínit i úlohu Jasona Kaye samého, který s návratem na pódia vyměnil indiánskou čelenku za kulicha a ze své diktátorské pozice nabídl nejen suverénní zpěv, ale také na místě vybíral následující písničky. Zazněly Canned Heat, průlomová Cosmic Girl a strhující filmová Deeper Undergroud.
Američtí R. E. M. se ukázali být největším tahounem celého festivalu a „jejich“ sobotní den byl dokonce vyprodaný. Představili do detailu dotažený profesionální výkon, zajímavé projekce a písničky vybírané rovnoměrně z celé kariéry. Nejvíc protežovanou byla aktuální deska Accelerate – skladby z ní působily svěže a koncert byl i díky nim mnohem živější.
Z aktuálních britpopových skupin překvapili The Kooks, kteří byli svým folkovým písničkářstvím příjemnou změnou po z minulé slávy žijících Kaiser Chiefs. Taktéž kapela okolo excentrického chuligána Petera Dohertyho (Babyshambles) představila svým oddaným fanouškům přesně to, v co doufali – nezaměnitelný zvuk korunovaný poetickými hity.
Jako osvědčená sázka na jistotu se opět ukázala tzv. Wan2Stage, kde publikum mile ukolébal švédský písničkář José González. Posluchače naopak rozpohybovali Kanaďané Danko Jones a nizozemští Kraak & Smaak. Cizince pak mile překvapili místní ColorStar. V Party Aréně zahrál francouzský Vitalic, který se 1. listopadu představí i v pražském klubu Roxy a koncert nelze než doporučit. Tanečnější podání debutového alba výborně zafungovalo a víc než tropické podmínky stanu nezabránily výborné atmosféře.
Velmi příznivé počasí Nepříliš přesvědčivá byla show znovuobnovených Sex Pistols, jejichž politická agitka působila trapně, a koncert tak pro většinu lidí představoval jen čekání na jejich punkové klasiky God Save the Queen a Anarchy in the UK. I exkluzivní spojení Natachy Atlas s jejími domovskými Transglobal Underground mohlo dopadnout lépe.
Celkově však dění na dunajském ostrově Sziget přináší zajímavou dramaturgii, výborné zázemí a prostředí a snad lze počítat i příznivé počasí, které tak dotváří nezapomenutelnou a pohodovou atmosféru festivalu.
Nepříliš přesvědčivé bylo vystoupení znovuobnovených Sex Pistols. Jejich politická agitka působila trapně.
