SOFIA/PRAHA Bulharsko chce do roku 2013 zavést euro a nová vláda si klade za cíl, aby zemi do eurozóny přivedla právě ona. Řekl to včera ministr financí Simeon Ďankov. V listopadu pak chce požádat o přijetí bulharské měny do režimu směnných kurzů ERM-2. V něm by měna kandidátské země měla setrvat alespoň dva roky před vlastním vstupem do eurozóny.
„Mým cílem na celý mandát je vstup do eurozóny. Pevně věřím a jsem optimistou, že se to stane za tohoto mandátu,“ řekl na tiskové konferenci Ďankov, který je rovněž místopředsedou vlády. Ministr už prý zahájil neformální jednání o přijetí bulharské měny leva do ERM-2 a kabinet pracuje na tom, aby mohl žádost podat v listopadu. Problémem bude korupce a organizovaný zločin Bulhaři zatím do ERM-2 vstoupit nemohli, protože měli v posledních letech vysokou inflaci a deficit běžného účtu přesahující 20 procent hrubého domácího produktu. Diplomaté ale podle agentury Reuters také upozorňují, že ve vstupu do eurozóny zemi brání i vysoká míra korupce a organizovaného zločinu, s čímž si předchozí vláda socialistů neuměla poradit.
Bulharsko je nejchudší zemí Evropské unie. Nová vláda pravého středu, která vzešla z červencových voleb, podnikla kroky k trestnímu stíhání bývalých vysokých činitelů, které obvinila z braní úplatků. Chce také omezit takzvanou šedou ekonomiku a zabránit pašování.
Ďankov řekl, že pokud by Sofia změnila přístup a myslela to s reformami vážně, pak je reálný i vstup do eurozóny podle záměru nové vlády. „Nová vláda musí ukázat, že pracuje jinak než vláda předchozí,“ řekl ministr.
Inflace by měla do konce letošního roku klesnout pod tři procenta, převážně v důsledku poklesu domácí poptávky a oslabení globální ekonomiky. Deficit běžného účtu by měl klesnout na 11 procent HDP, zatímco na konci loňského roku činil 26 procent HDP.
Vláda podle Ďankova Evropské komisi poslala střednědobý fiskální plán a plán boje proti krizi. V něm jsou prý konkrétní kroky i termíny, jimiž se chce vláda řídit. Nová vláda už snížila výdaje, aby zabránila dalšímu růstu rozpočtového deficitu. Tím by se zvýšil tlak na devalvaci bulharské měny, jejíž kurz se odvíjí od kurzu eura.
Posledním státem, který zavedl společnou evropskou měnu, se stalo 1. ledna tohoto roku Slovensko. Je už šestnáctým členem eurozóny. Z postkomunistickým zemí platí eurem už jenom Slovinci. Měnu zavedli v roce 2007.
Jako hlavní platidlo používají euro ale i země, které nejsou členy eurozóny - Černá hora a Kosovo a několik mini států jako Andora, Monako, San Marino a Vatikán.
***
Euro
Většina Čechů je pro společnou měnu
Podle posledního průzkumu o podpoře přijetí eura je 51 procent Čechů pro společnou měnu. Proti se staví 45 procent. V tomto ohledu jsou Češi proti průměru unie skeptičtější, v EU je poměr příznivců a odpůrců 61 ku 33 procentům. Proti průměru zemí, jež euro dosud nezavedly, jsou ale Češi spíše optimisté. V této jedenáctce států je procentuální poměr stoupenců a odpůrců eura 46 ku 45.
