Ve hře je naše demokracie, říká Bursík. Dál se soudí kvůli zákazu demonstrace pro Tibet

„Teď už nejde o obranu lidských práv v Tibetu a v Číně, ale o obranu lidských práv v České republice,“ vysvětlil serveru Lidovky.cz svou motivaci pokračovat v soudním sporu bývalý šéf zelených Bursík. „Ono je to důležité pro kvalitu a úroveň demokracie v České republice, protože stát má tendenci si ji postupně ukrajovat pro sebe. A když se občané neozvou, demokracie se zužuje,“ dodal.

Demonstranti proti čínskému režimu chtěli na Hrad. Policie je tam nevpustila

Demonstraci plánoval uspořádat loni 29. března na Hradčanském náměstí, kdy vrcholila státní návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Shromážděním hodlal někdejší ministr životního prostředí podpořit Tibet, který Čína okupuje. Ačkoliv akci řádně na příslušných úřadech ohlásil, policie krátce před jejím startem účastníky na náměstí nepustila. Argumentovala zvýšenými bezpečnostními opatřeními, protože čínská a česká delegace měla mít na Hradě za pár hodin oficiální večeři.

Bursík se se zrušením demonstrace nesmířil. K Městskému soudu v Praze podal žalobu, jíž se domáhal uznání zákazu demonstrace za nezákonný. Jeho žaloba mířila na pražský magistrát, policii a ministerstvo vnitra. Policie spadající pod resort vnitra se pár týdnů po ohlášení demonstrace obrátila na magistrát, aby nechal místo osadit značkami nařizujícími uzavření náměstí. Na jejich základě pak policie lidem odepřela vstup na místo.

Podle soudu stála výš bezpečnost státu

Městský soud v Praze letos v březnu žalobu zamítl. V danou chvíli prý stál výš zájem zajistit bezpečnost státu nad ochranou práva na shromažďování, které přitom patří mezi ústavní práva. „V obecné rovině je nutné uvést, že ochrana života a zdraví osob a dále bezpečnost státu je podle názoru soudu základní hodnotovou prioritou, která převažuje nad hodnotou práva na shromažďování,“ stojí v rozsudku senátu v čele se soudcem Ladislavem Hejtmánkem, jejž má serveru Lidovky.cz k dispozici.

Martin Bursík se svou ženou Kateřinou Jacques demonstrovali za Tibet už dříve.

Soud nepřistoupil ani na argument, že v době konání demonstrace se čínská výprava v čele s prezidentem Si-Ťin pchingem pohybovala v jiné části Prahy. Večeře na Hradě se měla konat až 19:30, kdy už by přitom účastníci akce měli dávno po rozchodu. Podle soudu by však vpuštěním davu na náměstí ztratila smysl jeho předchozí bezpečnostní prohlídka. Policie se v této souvislosti odvolávala na to, že kvůli předchozím teroristickým útokům v Evropě platí v Česku I. stupeň ohrožení terorismem.

„Zajištění bezpečnosti nelze rozumět pouze samotnou fyzickou ochranu příslušné chráněné osoby, ale také zajištění a prověření bezpečnosti místa, kde se pohybuje, přičemž některá opatření je zapotřebí provádět průběžně bez ohledu na to, zda je určená osoba přítomna a s časovým předstihem,“ vysvětlil v odůvodnění rozsudku soudce Hejtmánek. Ve verdiktu také opakovaně poukázal na to, že ústavní ochrana práva na shromažďování neznamená jeho nedotknutelnost.

‚Státní orgány mají ctít ústavu a zákony‘

Někdejší místopředseda druhé vlády Mirka Topolánka má dodnes za to, že policie ruku v ruce s magistrátem postupovala při rozpuštění demonstrace účelově. Akci totiž zapověděla na základě úředního rozhodnutí o vydání omezujících dopravních značek, místo aby postupovala podle zákona o právu shromažďovacím. Zvolený postup magistrátu a policie Bursíkovi nedovolil, aby se proti zrušení manifestace bránil.

„Kdyby to udělali na základě zákona o právu shromažďovacím, tak bychom se mohli obrátit na soud a požádat ho o předběžné opatření. Soud by rozhodoval v řádech hodin. Posuzoval by, jestli ten zákaz byl opodstatněný,“ poznamenal Bursík. Na tomto základě pak postavili jeho advokáti v čele Janem Kalvodou kasační stížnost, která nyní leží na Nejvyšším správním soudu. Ačkoliv jeho rozhodnutí už nemůže nic změnit, Bursík ho vnímá principiálně.

„Důvod, proč to dál táhneme k soudu, se týká všech dalších budoucích případů. Mělo by to být tak, že státní orgány budou ctít a dodržovat ústavu a zákony a přesně podle toho postupovat. A nikoliv, že si s tím budou tímhle způsobem hrát,“ poznamenal. Soud se zatím s okolnostmi případu seznamuje. „V tuto chvíli probíhají základní procesní úkony,“ sdělila serveru Lidovky.cz jeho mluvčí Sylva Dostálová.

Kauzy se tento týden dotkl Ústavní soud

Soud dal nyní oběma stranám prostor, aby se před samotným rozhodnutím o stížnosti ke sporu vyjádřily a objasnily zastávané pozice. Policie přitom dodnes trvá na tom, že se při znemožnění Bursíkovy demonstrace striktně držela zákona. „Na postoji Policie České republiky se v této záležitosti nic nemění, přijatá opatření z naší strany byla v souladu s platnou legislativou,“ uvedl pro server Lidovky.cz mluvčí policejního prezidia Jozef Bocán.

Podobně se více než po roce k celé události staví i ministra vnitra Milan Chovanec, jehož resort za postup policie fakticky zodpovídá. „Já nemám žádné informace od té doby, které by změnily můj názor. Stále jsme přesvědčeni o tom, že ta situace byla zvládnuta podle českého právního řádu,“ uvedl tento týden ministr a úřadující předseda sociálních demokratů v pořadu Události České televize.

Minulý týden se kauzy dotkl také Ústavní soud. Projednával podnět senátorů ke zrušení části zákona o pozemních komunikacích, jenž dovoluje uzavřít veřejná prostranství. Právě o něj se opřely magistrát i policie při Bursíkově manifestaci. Soud stížnosti nevyhověl. „Skutečnost, že aplikací napadeného ustanovení může být zabráněno shromáždění, které nebylo zakázáno podle zákona o právu shromažďovacím, není podle názoru Ústavního soudu samo o sobě protiústavní,“ uvedla soudkyně zpravodajka Milada Tomková. Varovala však před zneužíváním zákona.