Sobota 2. března 2024, svátek má Anežka
130 let

Lidovky.cz

Bushova zeď nepomohla

Česko

Pohraničníci nemají rádi, když tomu říkáme zeď,“ říká John Fanestil z Foundation for Change, když ukazuje „turistům“ na americko-mexické hranici řadu nových vysokých betonových sloupů postavených tak blízko sebe, aby mezi nimi mohlo projít malé zvíře, ale ne člověk.

Tato zeď nezeď je součástí dokončovaných fyzických bariér na úseku hranice o délce 1080 km, kde migranti přecházeli hranici nejčastěji. Bariéry na hranici ani větší počet pohraničníků ale migraci z Mexika do USA neomezily. S větší ostrahou se jen změnily trasy migrantů, kteří teď přecházejí hranici přes odlehlejší místa. Také se zvýšil počet lidí, kteří při pokusech o nelegální překročení hranice umírají, a cena, kterou je třeba zaplatit převaděčům, tzv. „kojotům“.

Jedním z důsledků menší prostupnosti hranic je i větší a rychlejší usazování migrantů v USA. To je ale pravý opak toho, co bylo zamýšleno. Migranti nemohou přicházet do USA a vracet se zpět do Mexika tak snadno jako dříve, a tak raději zůstávají v USA.

Ač jsou obě země součástí zóny volného obchodu NAFTA, volný pohyb osob se do dohod nedostal. Zahraniční investice sice v Mexiku vytvořily nová pracovní místa, emigrace do USA je však stále značná, zejména z některých regionů. Souvisí to například s dovozem dotované americké kukuřice do Mexika. Ten ohrožuje soběstačnost místních rolníků, kterým pak nezbývá než hledat obživu v jiných částech Mexika anebo právě v USA. Na tomto příkladu je vidět paradox mezi hranicí otevřenou pro obchod, ale ne pro migraci.

Podle Thomase Reifera, sociologa z Univerzity v San Diegu, má zachování bariér pro pohyb osob v kapitalismu logiku: „Existuje poptávka po levné pracovní síle bez práv, a takovou pracovní sílu hranice pomáhá vytvářet.“ Teprve s poklesem poptávky po pracovní síle ze strany zaměstnavatelů v době recese se dá očekávat i snížení imigrace.

„George Bush konečně přišel s účinnou imigrační politikou,“ glosuje současnou ekonomickou situaci ironicky John Fanestile. Podle demografa Johna Passela z Pew Hispanic center je tomu tak, že migrace bez platných dokladů relativně kopíruje ekonomické cykly v USA. Oproti tomu ta legální vykazuje větší neměnnost v čase a menší závislost na aktuální ekonomické situaci. Celkově „u mexických migrantů zatím došlo k poklesu jejich přílivu, ale ne k odlivu,“ dokládá Passel na základě dostupných dat. Podle něj v tuto chvíli masivní návrat migrantů do Mexika očekávat nelze.

Na jedné lodi „Co požadujeme?“ vykřikuje vyvolávač na proimigrační demonstraci 1. května na náměstí Union Square v New Yorku a z davu několika set lidí se ozývá: „Legalizaci.“ Za legalizaci migrantů bez platných dokladů přišel demonstrovat i odborový předák Peter Montalbano z projektu Retail Action Project: „Kdyby se zaměstnanci nebáli deportace, bylo by daleko jednodušší je organizovat v odborech.“

V USA je odhadem kolem 12 milionů migrantů bez platných dokladů, z toho až 65 procent je z Mexika. Montalbano a další příznivci legalizace doufají, že Obama splní předvolební slib a provede imigrační reformu, která vyřeší situaci těchto lidí. Ekonomická krize ale může již i tak obtížná politická jednání o reformě ještě ztížit. V dubnu bylo v USA již 13,7 milionu nezaměstnaných a každý měsíc přibývá okolo dalšího půl milionu. Američané bez práce mohou vnímat migranty jako konkurenci.

Zkušenost Petera Montalbana z New Yorku, města imigrantů, je ale jiná: „Zaměstnanci, se kterými jednáme, si uvědomují, že jsou všichni na stejné lodi. Když se u imigrantů nebude dodržovat minimální mzda, tak se to dotkne všech. Jde o to chránit každého bez ohledu na to, jaký má právní status“.

O autorovi| MAREK ČANĚK, autor je stipendistou Fulbright-Masarykova programu na Rutgers University v New Jersey

Autor:

Otestujte šampon vhodný i pro ty nejmenší KIND od Mádara
Otestujte šampon vhodný i pro ty nejmenší KIND od Mádara

Že je mytí dětských vlásků věčný boj? To jste ještě nevyzkoušeli organický šampon KIND od značky Mádara, který se pyšní složením bez agresivní...