„Dostali jsme upozornění, že naše telefony, hlavně místní sítě Vala, mohou být odposlouchávány, podobně jako armádní radioprovoz. Byli jsme instruováni, abychom dávali pozor na to, co do vysílaček říkáme,“ řekli LN vojáci, kteří sloužili v 8. a 9, kontingentu v roce 2006.
„Zpravodajské napadení“ připouští Výroční zpráva Vojenského zpravodajství (sloučená armádní rozvědka a kontrarozvědka ). „Konkrétně byly zaznamenány poznatky o špionážní činnosti vůči českému kontingentu, kdy docházelo k pokusům o získání informací z prostředí mezinárodních jednotek působících v Kosovu,“ stojí ve zprávě.
Podle bývalého ředitele vojenské rozvědky Andora Šándora může jít o aktivity místních lidí. „Velmi dobře vědí, kdy, kam a která část jednotky vyjela a co hledá. Jak je jinak možné, že v zemi, kde má každý zbraň, se při raziích téměř nic nenajde. Funguje to jako v kultovním filmu Černý jestřáb sestřelen, kde děti okamžitě telefonují svým otcům, že se blíží americké helikoptéry,“ vysvětluje Šándor.
Kromě Balkánu se ve zprávě píše ještě o dalších třech regionech, kritických pro bezpečnost České republiky. Jde o Blízký a Střední východ, Afghánistán a území Společenství nezávislých států (někdejší Sovětský svaz bez Pobaltí).
Za vůbec největší hrozbu považují armádní zpravodajci Írán. „Fakt, že Írán vyvine jadernou zbraň včetně odpovídajících nosičů s největší pravděpodobností do roku 2015, představuje nejvážnější vojenské riziko pro budoucí možné ohrožení evropského území členských států NATO,“ stojí ve zprávě. Z ostatních států regionu se vojenští špioni zaměřili především na Irák a Sýrii.
Na území Společenství nezávislých států je podle zprávy hlavním úkolem Vojenského zpravodajství „sledovat vojensko-politický vývoj jednotlivých zemí s důrazem na budování ozbrojených sil, úspěšnost naplňování vojenských reforem a modernizaci zbraňových systémů.“ Mezi další bezpečnostní rizika patří podle zprávy terorismus, šíření zbraní hromadného ničení, aktivity zahraničních špionů nebo pronikání extremismu do armády.
