Konec kalendářního roku je oblíbeným časem bilancování a tvorby nadčasových úvah. Ani já jako ekonom jsem se toho nevyvaroval – a začaly na mne doléhat chmurné výhledy do budoucna. Vše přitom začalo velmi nenápadně. Před několika týdny společnost Google oficiálně představila svůj nový produkt – Books Ngram Viewer. Zájmu médií to téměř uniklo, ale pro společenské vědce to znamenalo velkou událost. Google totiž zdigitalizoval (nebo získal zdigitalizovaných) přes 5 milionů knih od dob vynálezu knihtisku, ode všech má tedy plné texty, což činí nějakých 500 miliard slov! Vlastně to není mnoho, jelikož jde zatím jen o knihy v šesti jazycích (angličtině, francouzštině, španělštině, němčině, čínštině a ruštině), ale i tak jde o úctyhodný výkon. Přes program Books Ngram Viewer si teď každý může prohlížet, jak často se určité slovo nebo slovní spojení vyskytovalo v daném roce v tištěných knihách. Můžete tak lehce pozorovat, která slova zrovna „letěla“, a která byla naopak „out“, a jak se to vyvíjelo v čase. To je nástroj, který je požehnáním hlavně pro jazykovědce a kulturology, ale proč ho nevyužít k obecnějším úvahám? Jako správný ekonom jsem hned zadal slovo „economics“. Od konce 19. stol. rostla jeho popularita, pak za války začalo mizet, ale pak nastala jeho zlatá éra. Nicméně od poloviny devadesátých let až do současnosti zažívá drtivý propad! Jeho procentuální použití v knihách se propadlo i pod válečnou úroveň!
Ekonomové se trochu špičkují se sociology, tak jsem zadal „sociology“. Oddechl jsem si – i použití slova sociologie je na ústupu, nejde tedy o vítězství sociologie nad ekonomií. Ale čím to je?
V neblahém tušení jsem zadal „science“ a „faith“, tedy „věda“ a „víra“. A ejhle, použití slova věda upadá, zatímco víra je na vzestupu, v četnosti dokonce vědu předhonila! Že by už věda všechno vybádala, takže je čas věnovat se esoteričtějším věcem? To by snad nevadilo, kdyby lidé pořád ještě uznávali vědecké argumenty. Zadal jsem tedy ještě „truth“ čili „pravda“. Výsledek byl zdrcující: vývoj jeho použití má jasnou souvislost s četností slova víra, s vědou však nikoli. Víra a pravda se „hýbou“ spolu. Pouze druhou polovinu 20. století se hýbaly také spolu s vědou. Předtím ne. A potom, s příchodem třetího tisíciletí, také ne! Znamená to, že lidé už vědě nevěří? Že pochopili, že nás zavedla do slepé uličky? Bude třetí tisíciletí věkem víry? Tato chmurná (či pro někoho nadějná) představa byla ale přetržena v okamžiku, kdy jsem zadal slovo „swimming“ (plavání) a jemu podobná. Nejen víra, i tato slova byla koncem 20. století na vzestupu. Takže vysvětlení mých děsivých dat je možná mnohem prostší: v posledních desetiletích se rozmohl internet a další technologie, které umožňují, aby bylo publikováno a sdíleno mnohem větší množství knih než dříve. Vědecké knihy vycházely vždy. Někdy ani nemusely mít čtenáře, protože peníze na publikování pocházejí z jiných zdrojů. Mimovědecká literatura na tom byla hůř. Naštěstí spousta nákladů spojených s její produkcí se zásadně snížila. Logickým důsledkem je, že podíl vědecké literatury klesá. Nemusí v tom být žádné kouzlo, žádný obrat k víře – prostě jen změna v technologii. Přeji všem čtenářům Lidových novin, ať se v novém roce jejich případné chmurné výhledy také nakonec rozptýlí podobně prostým způsobem!
O autorovi| MIROSLAV SVOBODA, ekonom
