Úterý 28. května 2024, svátek má Vilém
  • Premium

    Získejte všechny články mimořádně
    jen za 49 Kč/3 měsíce

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Česko

Černý kašel za vrcholem? Počet nových případů za minulý týden mírně klesl

ilustrační snímek foto: Profimedia.cz

Zatímco sezonních virových onemocnění dýchacích cest včetně chřipky a covidu rychle ubývá, o bakteriálním černém kašli to neplatí. Ten se teď šíří nejrychleji od šedesátých let minulého století. Jen za poslední dva týdny přibylo okolo tří tisíc nemocných. Od ledna se nakazilo už přes devět tisíc lidí. Dva senioři a novorozenec zemřeli, ale měli více nemocí.
  11:59

„V minulém týdnu přibylo 1 476 lidí s potvrzenou nákazou, což je počet zhruba srovnatelný s předchozím týdnem, kdy lékaři nahlásili do systému 1 494 nemocných a dodatečně další tři,“ říká epidemioložka Státního zdravotního ústavu Kateřina Fabiánová.

Od začátku roku do neděle eviduje ústav celkem 9 370 pacientů. Nakažených ale může být několikanásobně více. „Někdo nemá žádné příznaky. Ale někteří lékaři konkrétního původce infekce nezjišťují. Málo se testuje například na Jesenicku. Podle hlášení se tam zatím černý kašel způsobený bakterií Bordetella pertussis téměř nevyskytuje. Víme ale, že i tam děti kašlou. Lékaři je léčí takzvaně ‚naslepo‘, což není ideální,“ líčí Fabiánová.

Problém této bakteriální nemoci, která začíná jako běžná infekce dýchacích cest podobná viróze, je v tom, že po čase přichází úporný dávivý kašel, který trvá dlouho, je velmi nepříjemný a vyčerpávající. To je největší riziko pro malé děti - více než polovina kojenců končí v nemocnici, často na jednotce intenzivní péče.

Dávivý či zajíkavý kašel je ale problematický i pro dospělé s oslabenou imunitou, zejména pro seniory. Někteří u toho zvracejí. Výjimkou nejsou případy, kdy jim po častých záchvatech silného kašle praskne žebro nebo se v místě namožené břišní stěny objeví kýla. Dalším při silném kašli uniká moč.

Mladých už se možná nakazilo 200 tisíc

Nejvíce nakažených je ale mezi mladými lidmi ve věku od 15 do 19 let a dětmi ve věku od 10 do 14 let, kteří se denně potkávají ve velkých kolektivech při výuce i při mimoškolních aktivitách.

„Tyto dvě skupiny jsou současnou epidemií černého kašle zasaženy nejvíce. Bez systematického vyšetřování protilátek proti pertusovému toxinu nelze odhadovat, jaké procento z přibližně jednoho milionu starších školáků a středoškoláků již infekci prodělalo. Ale předpokládám, že nakazit se jich klidně mohlo již okolo 200 tisíc,“ říká profesor Peter Šebo z Mikrobiologického ústavu Akademie věd.

Podotkl, že většina z mladých se však ani nedozvěděla, že si prošli infekcí. „Buď měli jen mírné příznaky zánětu horních cest dýchacích, nebo ani to ne,“ dodává Šebo, který vede laboratoř zkoumající bakterie včetně Bordetella pertussis.

Letošní epidemie černého kašle je nejsilnější od roku 1959. Například za celý loňský rok prokazatelně onemocnělo jen 494 lidí, letos jich bude asi třicetkrát tolik, možná i víc. Ještě po druhé světové válce postihl černý kašel na českém území každý rok desetitisíce lidí a desítky až stovky jich umíraly. V roce 1958 se v tehdejším Československu začalo proti nemoci očkovat účinnou vakcínou a počty nemocných i zemřelých rychle klesaly.

Není důvod k panice

Odborníci se ale shodují, že ani přes letošní vysoké počty nakažených není důvod k panice. Pro většinu dospělých lidí je sice černý kašel nepříjemný, ale neohrozí jejich život.

Podle hygieniků z regionů jsou mnozí lidé, kteří stále slyší o černém kašli, zbytečně vylekaní. „Všem lékařům, kteří očkují, teď denně drnčí telefony a lidé se dožadují vakcín. Další se ptají, co mají dělat, když je v jejich okolí někdo nakažený. Volala nám třeba žena pocházející ze země, kde děti proti černému kašli povinně neočkují, a ptala se, jak má postupovat, když spolužák jejího syna onemocněl,“ popisuje jedna z hygieniček, která si ale nepřeje zveřejnit jméno, neboť nesmí poskytovat informace bez souhlasu vedení.

I když se černý kašel přenáší vzduchem kapénkami, podle lékařů je k přenosu nákazy nutný delší a těsný kontakt s nemocným, navíc bakterie na vzduchu rychle umírá. Takže není nutné vylučovat neočkované děti z výuky, ale rodiče mají možnost se rozhodnout a dítě omluvit.

„Při dodržování základních hygienických zásad, k nimž patří izolace nemocného, mytí rukou, bezpečný odstup a především krátké, ale časté a velmi intenzivní větrání bytů, kanceláří a hlavně školních tříd, se od nemocného člověka vůbec nemusí nakazit ostatní členové rodiny, kolegové či spolužáci,“ vysvětluje hygienička.

„Nebo se nakazí, ale dávivý kašel u nich nepropukne,“ doplňuje profesor Šebo, který souhlasí s tím, že není důvod k panice, ale je nutné chránit nejmenší děti a přednostně přeočkovat těhotné ženy.

Každý dospělý by se měl podle lékařů přeočkovat proti černému kašli alespoň jednou v životě, ale nemusí to být právě teď. Ministerstvo zdravotnictví sice kromě vakcín pro povinné očkování dětí objednalo v zahraničí i velké množství očkovacích látek pro dospělé, které postupně přicházejí, nicméně chvíli potrvá, než se dostanou až do ordinací. Většina lékařů tak zatím neměla dostatek vakcín pro všechny dospělé zájemce, kteří si vakcínu zaplatí. Balení, která ordinace dostaly, jsou přednostně určená pro těhotné ženy.

„Nemoc ohrožuje především neočkované kojence. Proto doporučujeme přeočkování nastávajícím matkám v období od 27. do 36. týdne těhotenství. Tak předají nejvíce ochranných protilátek svým dětem - nejdříve přes placentu a pupečníkovou krev, po porodu v mateřském mléce,“ říká Pavel Dlouhý, primář infekčního oddělení v Ústí nad Labem a šéf Společnosti infekčního lékařství.

Mnoho žen se cizorodé látky v těhotenství bojí. Odborníci ale ujišťují, že očkování pro ně rizikové není, navíc ochrání nejen novorozence, ale i je samotné. Úporný kašel totiž může přispět k dřívějšímu odtoku plodové vody i předčasnému porodu.

Očkování doporučují lékaři i dalším členům rodiny, kteří jsou či budou s novorozenci často v kontaktu a mohli by je nakazit. A také chronicky nemocným lidem, zejména s nemocemi dýchacích cest, a seniorům s oslabenou imunitou, pro které by mohla být infekce vážnou komplikací.

Oteplení nám moc nepomůže

Fakt, že počet nových případů z posledních sedmi dnů je mírně nižší než v předchozím plném pracovním týdnu, dává naději, že epidemie konečně dosáhla vrcholu a mohla by začít postupně odeznívat. Těsně před i po Velikonocích byla sice čísla téměř o třetinu nižší, ale v obou týdnech bylo méně pracovních dní, takže lidé odkládali návštěvy lékařů a zpozdila se i hlášení do informačního systému. Proto pak čísla rekordně stoupla.

Podle informací Státního zdravotního ústavu v poslední době postupně ubývá virových infekcí dýchacích cest včetně chřipky i covidu. S výjimkou nejmenších dětí už jsou počty nemocných hluboko pod epidemickou hranicí. A třeba pacientů s covidem přibylo za pátek sedm a za celý víkend jen šest.

Podle lékařů ustupují sezonní virózy vždy s příchodem teplého jarního počasí. A mnozí doufají, že stejné to bude i s černým kašlem. „Když je teplo, lidé pobývají na čerstvém vzduchu více než v uzavřených prostorách, kde se kapénkové nákazy šíří snadněji,“ říká primář Dlouhý.

Podle epidemiologů to ale s černým kašlem není tak jednoduché. „Teplé počasí výrazně omezuje chřipku i další virová onemocnění dýchacích cest, ale černý kašel nezastaví. Nejvyšší výskyt této nemoci bývá naopak během letních prázdnin,“ upozorňuje Kateřina Fabiánová.

Souhlasí s ní i Peter Šebo: „Oteplení nám moc nepomůže, navíc poslední dny jsou chladné jako v listopadu. Výskyt černého kašle totiž obvykle graduje v srpnu a září.“

Situace se navíc velmi liší podle regionů. Například v krajích Jihočeském a Středočeském, kde bylo dosud nakažených nejvíc, už mohou počty nových případů klesat, kdežto na Moravě a v dalších místech, kam se nákaza dostala později, mohou čísla naopak dál strmě růst.

Pertuse se výrazněji než dříve šíří v řadě států po celém světě. Některé hlásí úmrtí, zejména nejmenších dětí. Například v Nizozemsku zemřeli čtyři kojenci. V Česku zemřeli tři lidé s nákazou, dva senioři a holčička, které ještě nebyl ani měsíc, ale všichni včetně novorozence měli více chronických nebo akutních nemocí.

Současnou situaci ovlivnil i covid

Černý kašel podle odborníků nikdy zcela nezmizel a nezmizí, menší epidemie se vracejí v cyklech po dvou až pěti letech. Letošní „pertusový rok“ má podle Kateřiny Fabiánové více příčin, ale zřejmě souvisí i s covidem.

„V roce 2014 onemocnělo v Česku 2 521 lidí, pak čísla klesala a v roce 2019 se začala opět zvedat. Jenže nástup další vlny černého kašle tehdy zastavil covid a hlavně protiepidemická opatření jako lockdowny a roušky. Během covidových let se rozrostla vnímavá populace. Přibylo lidí, kterým už vyprchala imunita a dlouho se nesetkali s pertusí ani dalšími infekcemi, jako jsou třeba spalničky - těch nyní také přibývá,“ vysvětluje lékařka.

Podle Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí se počty nakažených začaly už v polovině loňského roku zvyšovat v řadě zemí, například v Belgii, Chorvatsku, Dánsku, Španělsku, Švédsku či Norsku. Chorvatsko hlásilo už loni 4 151 případů nemoci a letos do půlky března 6 261. V letošním roce se epidemie rozjely i v dalších státech včetně Česka, které aktuálně patří mezi nejpostiženější.

K vyššímu počtu nakažených v zemi ale podle odborníků přispívá i lepší diagnostika, především častější výtěry z nosohltanu pro PCR testy. „Tyto testy jsou rychlé a spolehlivé. Naučili jsme se s nimi dobře pracovat právě za covidu. Nicméně ne všude se testuje stejně a ne všichni mají potíže, takže skutečně nakažených bude mnohonásobně více,“ dodává Fabiánová.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!