náhledy
Olysalé plochy a hromady pokácených stromů názorně ilustrují studená statistická data.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Loni spořádal kůrovec 50 tisíc hektarů lesů – odhady pro letošní rok hovoří o těžko uvěřitelném desetinásobku.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Kůrovcová kalamita posledních let ukazuje, co se stane, když dá člověk přednost hospodářskému prospěchu z lesů nad přírodou
Autor: Dan Materna, MAFRA
Státní hrad Zvíkov.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Hrad Vrškamýk.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Vestecký most.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Myslivcům posed zůstal.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Kácení lesa poté, co byl napaden kůrovcem.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Vedle estetických a hospodářských dopadů má dramatický úbytek lesů dopad i na objem uhlíkových emisí.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Má-li záchranářské úsilí k něčemu vést, říkají experti, je nutné poučit se při následné obnově.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Vysoko v horách umí žít smrk a lýkožrout ve spokojené symbióze.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Podíl listnáčů při obnově lesa se zvyšuje. V současnosti tvoří až 62 procent, smrk se sází v 33 procentech a omezuje se jen na vhodná stanoviště.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Les napadený kůrovcem u Mníšku pod Brdy.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Faktem je, že i stát si je kůrovcové kalamity vědom. Ministerstvo zemědělství zvýšilo od letošního ledna příspěvky na takzvané meliorační dřeviny, které počasí a klimatické změně lépe odolávají.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Odborníci také upozornili na přemnoženou lesní zvěř, která přirozenou i nepřirozenou obnovu lesa de facto znemožňuje, protože okusuje sazenice mladých listnáčů.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Podle Radima Hédla z Botanického ústavu Akademie věd je hlavní problém v tom, že lesy jsou v Česku pěstovány zemědělským způsobem.
Autor: Dan Materna, MAFRA
„Rozsah a rychlost šíření kůrovcové kalamity se vymkly kontrole. Opakovaně se mluví o změně klimatu, ale jak je možné, že okolní země na tom nejsou tak špatně jako my?“ položil řečnickou otázku emeritní profesor univerzity v Amsterodamu Josef Fanta.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Žíznivé jehličnany. Smrkové monokultury mají nižší schopnost zadržovat vodu než lesy smíšené. A kůrovec má sucho rád. Snímek je z okolí Vesteckého mostu.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Útok na mízu. Kůrovec provrtáváním chodbiček ve smrku přeruší tok mízy – de facto přetne „krevní oběh“. Strom nejdřív ztratí schopnost obrany a pak umře.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Přehlcené stavy. Kvůli čím dál vyšší kalamitní těžbě nestíhají dopravci odvážet napadené kmeny. Přitom strom by měl zmizet, než z něj vylétne nová generace.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Jako vysypané sirky vypadají z letadla pokácené stromy, které uhynuly ve Zvíkovském Podhradí po útoku lýkožrouta.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Smrk je nyní na ploše milion hektarů a podle černého odhadu si žravý brouk letos vezme až polovinu.
Autor: Dan Materna, MAFRA
Tam, kde je méně napadených stromů a terén těžko přístupný budou v Boršově těžit motorovou pilou, jinde použijí těžební stroj harvestor (na snímku).
Autor: ARCHIV MAFRA, MAFRA