Už to bylo řečeno vícekrát, ale po včerejšku to klidně zopakujme. Česká společnost má kliku, že protesty, jimiž zdejší Romové reagují na rasové vraždy, jsou tak klidné. Pokud se tato věta komukoliv nelíbí, nechť si odpoví na jednu prostou otázku: Jak by reagovali američtí černoši či barevní mladíci z pařížských předměstí, kdyby tam žhářský útok způsobil totéž, co ve slezském Vítkově?
Nepokoje, jež známe díky záběrům z USA či Francie (Los Angeles po zbití Rodneye Kinga, Paříž po smrti dvou teenagerů na útěku před policií), můžeme považovat za neadekvátní či účelově organizované. Faktem ale zůstává, že rabování obchodů či zapalování aut se účastní mládež celé komunity, která se považuje za diskriminovanou. I čeští Romové se považují za diskriminované. I oni mají své Rodneye Kingy i své zavražděné. Tak kde jsou ty vyrabované obchody a hořící auta?
Nemusíme přivolávat neštěstí, stačí, že ho přivolává laxnost k neonacistům. Čteme-li, že chomutovští Romové museli včerejší akci předčasně rozpustit, když na ně dělbuchy zaútočili rasisté, běhá nám mráz po zádech. Kdy začne policie účinně chránit ty, kteří jsou napadáni? Až se budou zapalovat auta a rabovat obchody?
Čtěte „Demonstrace Romů napadli...“ na straně 5
