České děti jsou rekordmany v sebevraždách i alkoholu

„Je pravda, že sebedestruktivní chování jde s alkoholem ruku v ruce,“ připouští dětský psychiatr Vítězslav Kouřil.

A není sám. Úzké vazby mezi návykovými látkami a pokusem o sebevraždu si všimli také policisté. Naposledy to bylo letos v červnu v Napajedlech na Zlínsku. Skupina záchranářů s technikou tam podle své mluvčí Jany Macalíkové propotila uniformy, když přemlouvala šestnáctiletou dívku pod vlivem drog, která balancovala na špici stožáru vysokého napětí, aby se nevrhala dolů na asfalt. Případ to podle policie není ojedinělý.

Alkohol popíjí 79 procent školáků

České děti jsou totiž v obojím – v popíjení alkoholu i sebevraždách – rekordmany.
Pokud jde o alkohol, evropská studie ESPAD v loňském roce zjistila, že zatímco v okolních zemích popíjí alkohol zhruba 57 procent školáků, v Česku je to neuvěřitelných 79 procent. Na přední příčky se české děti dostaly i v kouření marihuany.

Podobně jsou na tom také v sebevraždách. Na život si v Česku každoročně sáhne okolo pěti až deseti dětí do 15 let. U starších dětí do 19 let dokonce zdravotníci napočítali kolem čtyřicet sebevražd ročně. To jsou celé dvě školní třídy. U dívek převažují otravy, u chlapců oběšení.

Pokusů bude stokrát víc, než dokonaných sebevražd

„Statistiky přitom mapují jen sebevraždy dokonané a jednoznačně prokázané,“ upozorňuje zástupce přednosty Dětské psychiatrické kliniky v Motole Jiří Koutek. Pokusů, které nakonec nevyšly, podle něj bude až stokrát víc.

Třeba už jen proto, že ne všechny smrtelné úrazy dětí musejí být nešťastné náhody.

„Například když se dítě vrhne pod kola auta, okolí automaticky přisuzuje tento čin chvilkové nepozornosti nebo chybnému vyhodnocení míry nebezpečí. Dítě ale možná moc dobře vědělo, co dělá,“ upozorňuje na další možné zkreslení statistik psychiatr Boris Cyrulnik z francouzského Národního ústavu pro zdraví a lékařský výzkum, který se evropskou statistikou dětských sebevražd také zabývá.

Častý impulz? Konflikty v rodině

K sebevraždám se podle něj nejčastěji uchylují děti, které trpí konflikty v rodině. Opakovaným důvodem jsou také špatné školní známky, šikana nebo počínající partnerské problémy.

„Děti si sahají na život také kvůli týrání či zneužívání. Z těchto důvodů se k nám do Klokánků dostává po nedokonaných sebevraždách každý rok kolem desítky dětí,“ podotýká Marie Vodičková z Fondu ohrožených dětí.

Sledujte své děti, vyzývají odborníci rodiče

Co je ale podle odborníků nejvíc alarmující, je fakt, že se počet dětských sebevražd v Česku nedaří stlačit. „Počet úrazů se postupně daří snižovat, přispívá k tomu řada akcí zaměřených na prevenci, u sebevražd se to ale opravdu nedaří,“ potvrzuje Iva Truellová z ministerstva zdravotnictví.

Lékaři proto alespoň vyzývají rodiče, aby chování svých dětí bedlivě sledovali. Varovnými signály mohou být výkyvy nálady, deprese, problémy ve škole nebo s kamarády.

Srovnání počtu dětských sebevražd v Evropě nedopadá pro Česko dobře. Statistiky přitom mapují jen sebevraždy dokonané. Podle dětských psychiatrů je pokusů až stokrát více. U dívek převažují otravy, u chlapců oběšení.