Pondělí 15. dubna 2024, svátek má Anastázie
130 let

Lidovky.cz

České dokumenty zažívají boom

Česko

PRAHA Dokumentární snímky, které se letos poprvé dostaly do klání o Českého lva, dokládají zvyšující se úroveň této části kinematografie. Ve světě mnohdy slaví větší úspěchy než hraná tvorba. Zvláště loňský rok byl pro ně úspěšný - v kinech se objevilo rekordních 12 titulů.

V roce 2007 to byly jen čtyři snímky a rok předtím sedm. Snímek Občan Havel, který se dostal s dokumenty Ghetto jménem Baluty a René do nominací na České lvy, zhlédlo na 160 000 diváků, na což nedosáhla většina z loňské celovečerní hrané tvorby. I letos jde do kin několik výrazných dokumentů.

V červnu má mít premiéru Radar - Český mír Filipa Remundy a Víta Klusáka, autorů úspěšného mystifikačního dokumentu Český sen. Koncem února vstoupí do distribuce dokument Vítejte v KLDR! režisérky Lindy Jablonské. Film nazvaný 68 amerického režiséra Michaela Wonga, připravovaný v české produkci, přiblíží osudy šesti lidí za dramatických událostí roku 1968.

Cena ARTE za Reného byla velkým úspěchem Podle Andrey Prenghyové z Institutu dokumentárního filmu v Jihlavě se v kinech objeví i Auto*Mat režiséra Martina Marečka, Nacistická věda Pavla Štingla a Krátká dlouhá cesta Martina Hanzlíčka. Podzimním bonbonkem má být premiéra šesti českých a německých krátkých snímků na téma čas, které vznikají pod názvem Breathless - Nadvláda okamžiku. Česko zastoupí díla Jana Gogoly, Margarety Hruzy a Karla Žaluda.

Umělecká ředitelka karlovarského festivalu Eva Zaoralová se domnívá, že se české dokumenty „zabydlují“ v programu zahraničních filmových přehlídek častěji, o čemž svědčí katalogy evropských i amerických festivalů. „Cena ARTE za nejlepší evropský dokumentární film pro Reného režisérky Heleny Třeštíkové se stala prvním velkým úspěchem české kinematografie po dlouhé době a není to náhoda,“ tvrdí Zaoralová. Na stejnou cenu byl nominován i Občan Havel. Podobný průlom se zatím žádnému z českých hraných filmů u Evropské filmové akademie nepodařil.

Rok 2008 byl pro dokumentaristy příznivý i v jiném ohledu. Neziskové dokumentární filmy jsou totiž v celé Evropě přímo závislé na míře podpory národních fondů. Tím, že se Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie po letech, kdy byla Česká republika jednou ze zemí s nejnižší podporou filmu v Evropě, vloni konečně přiblížil normálu, zlepšila se výrazně i situace dokumentů a jejich šance dostat se do kin.

Autor: