PRAHA Snižte platy ve veřejném sektoru, zredukujte výplaty sociálních dávek, omezte výdaje na obranu, příliš se nebojte výdajů na budování infrastruktury. To je recept, kterého by se podle manažerů předních firem působících v Česku měla držet vláda v boji se státním dluhem. Vyplývá to ze včera zveřejněného celosvětového průzkumu poradenské firmy KPMG, kterého se v dubnu a květnu zúčastnilo 538 firemních manažerů z 26 zemí.
Rostoucí veřejný dluh znepokojuje vůbec nejvíce právě české manažery. Tři čtvrtiny z nich (75 procent) uvedly, že se velmi, nebo dokonce extrémně obávají úrovně veřejného zadlužení. Tak velké obavy sdílejí již jen Slováci. V sousedním Německu, s jehož hospodářským vývojem je ten český tradičně úzce spjat, vyjádřilo obavy z navyšujících se veřejných dluhů pouze těsná nadpoloviční většina (56 procent) z oslovených manažerů. Překvapivě veřejný dluh příliš netrápí podnikatele v Maďarsku (25 procent), které bylo v roce 2008 nuceno hledat pomoc u Mezinárodního měnového fondu, a také ve Španělsku (45 procent), jehož ekonomická kondice v současnosti vyvolává v globálních finančních kruzích výrazné obavy.
Znepokojení českých manažerů je ale na místě. Podle statistiky KPMG totiž v loňském roce vzrostl veřejný dluh Česka v porovnání s rokem 2008 o 50 procent. Vyšší nárůst zaznamenaly mezi 26 sledovanými zeměmi již jen Irsko (73 procent), Španělsko (69 procent), Velká Británie (53 procent) a Austrálie (51 procent). Bez ohledu na zemi původu se podnikatelé a manažeři z celého světa shodují, že klíčem ke snižování veřejného dluhu je omezování veřejných výdajů. Takový postup podporuje 70 procent respondentů. V Evropě volá po snížení státních výdajů dokonce 77 procent manažerů.
Manažeři žádají nižší platy pro státní úředníky Nejvíce respondentů (53 procent) si myslí, že veřejné výdaje by se měly omezovat hlavně prostřednictvím snižování platů ve veřejném sektoru. Mezi další nejčastěji navrhované způsoby patří snížení výdajů na obranu (47 procent) a sociálních dávek (34 procent).
Hlasy pro a proti snižování platů ve veřejném sektoru se mezi jednotlivými zeměmi podstatně lišily. Například v Irsku hlasovalo ve prospěch snižování pozoruhodných 100 procent respondentů, tedy všichni. V Maďarsku se pro snížení platů ve státní sféře vyslovilo 68 procent podnikatelů, v Polsku 60 procent, na Slovensku 55 procent, v Česku 40 procent, zatímco ve Francii pouze 12 procent. „V časech zhoršené hospodářské situace je volání po snižování veřejných výdajů poměrně časté. Podnikatelé po státních zaměstnancích chtějí, aby k zajištění vyšší efektivity a snížení nákladů přijali stejná opatření, jaká museli v nedávné minulosti udělat oni sami,“ říká Jan Žůrek, partner společnosti KPMG Česká republika zodpovědný za daňové poradenství.
Stejnou podporu jako snížení platů ve státním sektoru má mezi podnikateli a manažery v Česku také snížení výplat sociálních dávek a výdajů na obranu. Podporuje je také 40 procent respondentů. Podnikatelé vládě důvěřují v rozhodování o investicích do budování infrastruktury. Pouze 27 procent se vyslovilo pro snížení těchto výdajů. Deset procent podnikatelů připustilo, že by mohlo dojít v zájmu splacení veřejného dluhu k účelovému navýšení daně z příjmů firem.
Obecně se ale podnikatelé shodují, že vláda by měla do ekonomiky zasahovat co nejméně. Pětapadesát procent manažerů požaduje, aby po obnovení hospodářského růstu vláda okamžitě ukončila fiskální opatření přijatá v rámci boje s krizí. Vládní opatření pro oživení ekonomiky považují manažeři za méně podstatná. Důležitější je podle nich růst exportu a také spotřebitelské poptávky.
***
KTERÉ VEŘEJNÉ VÝDAJE BY OMEZILI MANAŽÉŘI VELKÝCH FIREM
Zdroj: KPMG
