Rusko, Bělorusko, Litva, Srbsko a Lotyšsko se podle studie v tuto chvíli nacházejí na křižovatce a až následující měsíce a budoucí vývoj finanční krize ukážou, do jaké míry jsou tyto ekonomiky schopny zvládat narůstající potíže. Nejhůře je na tom ukrajinská ekonomika, která se prakticky nachází na hranici katastrofy, konstatuje zpráva.
Studie rozděluje hrozby, kterým země střední a východní Evropy čelí, do třech oblastí. První hrozbou jsou možné potíže s vnějším financováním. V této oblasti je situace zemí střední Evropy a Ruska podle studie relativně příznivá, pouze pozice Maďarska je ohroženější. Vážné problémy ale hrozí balkánským a pobaltským státům, Ukrajině a Bělorusku.
Další hrozbou je podle studie riziko vážné vnitřní nerovnováhy. I zde jsou nejméně zasažené opět střední Evropa a Rusko.
Třetí hrozbou je závislost na situaci zahraničních ekonomik. V tomto ohledu je pozice všech zemí regionu velmi citlivá a nejvíce zasaženy jsou právě země střední Evropy s výjimkou Polska, které jsou silně navázány na západní ekonomiky Evropské unie.
Evropský statistický úřad Eurostat dnes oznámil, že se hospodářství EU v letošním druhém čtvrtletí propadlo mezičtvrtletně o 0,3 procenta, v eurozóně pak o 0,2 procenta. Největší hospodářský růst mezi státy, pro něž jsou data dostupná, v mezičtvrtletním srovnání mezi dubnem až červnem mělo podle evropských statistiků Slovensko. HDP tam narostlo o 2,2 procenta. V ČR hospodářství také rostlo, a to o 0,1 procenta. Přesto nemá česká ekonomika dosud vyhráno.
„Intervence, které rozhýbaly západní ekonomiky, samy o sobě nemohou zajistit dlouhodobý růst a dostatečnou poptávku. Pohled do nejbližší budoucnosti naznačuje, že české zotavení bude mít tvar písmene W. Zatím se přitom nacházíme v jeho první růstové polovině, ale již na přelomu roku by mohl tento impulz vyprchat. Dlouhodobějšího a stabilnějšího oživení se pak pravděpodobně dočkáme až ve druhém pololetí roku 2010,“ naznačil další vývoj Jiří Moser z PricewaterhouseCoopers Česká republika.
