Česko-francouzský tým zmapoval největší porci v dědičné informaci pšenice. Genetici již přečetli kompletní dědičnou informaci mnoha pozemských organismů - od jednoduchých virů až po člověka. K nejtvrdším oříškům patří genomy rostlin, které se skládají z obrovského počtu písmen genetického kódu. Vědci proto upřednostňují čtení jednodušších rostlinných genomů před čtením dědičné informace hospodářsky významných rostlin. To je důvod, proč například nebyl čten komplikovaný genom pěstovaného bavlníku srstnatého, ale mnohem „čtivější“ DNA planě rostoucí odrůdy Gossypium raimondii.
Genom pšenice je tvořen 17 miliardami písmen genetického kódu a je bezmála šestkrát větší než u člověka. Rozsah dědičné informace je jen jedna z překážek, které čtení DNA této plodiny komplikují. Pšenice vznikla zkřížením tří rostlinných druhů a nese dědičnou informaci všech předků. Tři sady DNA označované jako A, B a D si jsou podobné a zároveň se významně liší. Orientaci v pšeničné DNA dále komplikuje i to, že je v ní rozeseta spousta opakujících se úseků.
„Dědičnou informaci pšenice jsme považovali za nezdolatelnou,“ přiznal v rozhovoru pro časopis Science přední americký genetik Bikram Gill. S touto situací se nehodlal smířit tým Jaroslava Doležela.
Vědci z olomouckého Ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky vyvinuli zcela originální metodu třídění porcí rostlinné dědičné informace, tzv. chromozomů. Ta dovoluje číst pšeničnou DNA po částech. Díky olomouckým genetikům nemusí vědci louskat najednou mnohasvazkovou knihovnu, ale vyberou si z ní jen jednu předem určenou knihu.
Volba padla na „nejtlustší svazek“ ze 42 pšeničných chromozomů. Chromozom 3B je tvořen bezmála miliardou písmen genetického kódu a leží na něm asi 6000 genů. Kompletní dědičná informace rýže by se na něj vešla hned dvakrát.
Vnitřní uspořádání chromozomu 3B popsal tým Catherine Feuilletové z výzkumného centra UNRA ve francouzském Clermont-Ferrand a Jaroslava Doležela ve studii zveřejněné prestižním časopisem Science. Výsledky usnadní šlechtění nových odrůd s vyššími výnosy, jež budou navíc odolnější k chorobám, škůdcům nebo suchu. Metoda třídění chromozomů vyvinutá olomouckými genetiky najde uplatnění i při čtení dalších komplikovaných rostlinných genomů.
***
Za chleba levnější
Na tradiční otázku „A bude snad chleba levnější?“, kterou skeptici nevzrušeně komentují rozličné vědecké úspěchy, lze projednou odpovědět „Možná ano!“ Mezinárodní vědecký tým s podstatnou českou účastí totiž oznámil, že dokončil přečtení největšího chromozomu pšenice.
