Blíží se podzim a s ním vše, co k tomuto ročnímu období patří. Každý správný chalupář, který nemá svůj příbytek přizpůsoben k zimnímu vyžití, vypouští z topných a vodovodních systémů vodu, klade pasti proti zlodějům, případně odváží cennosti do svého městského obydlí. Chalupářství je velkým českým fenoménem. Jen málo světových národů má tolik obyvatel napříč sociálními vrstvami, kteří mají vedle svého městského příbytku ještě chalupu, chatu či nějaký ten soudek přizpůsobený k rekreaci.
Zlatými časy chalupářství byla doba Československé socialistické republiky, kdy většina národa nesměla cestovat do zahraničí, a tak se uchylovala ke svým víkendovým emigracím, kde prožívala svůj volný čas zejména prací. Žádná cirkulárka, autogen a vrtačka o víkendu neutichla. S těmito nástroji a lidskou kreativitou je spojena má pozvánka na výstavu Domácí umění a tip na knihu Veroniky Bednářové jménem Chalupářství. Zatímco Bednářová se v bravurní studii české kutilské scény věnuje architektonické oblasti chalupářství, výstava odehrávající se v Muzeu Českého krasu v Berouně, jejímž kurátorem je Pablo de Sax, se zaměřuje na prvek tzv. domácího umění.
Autoři se rozhodli zmapovat díla pocházející z chalupářsko-chatařských aktivit našeho národa dříve, než tento fenomén vezme za své ve víru vlny ovlivněné profikutilskými supermarkety s prefabrikovaným řešením. Pablo de Sax se stal oficiálním sběratelem výtvorů, které bývají často mylně označovány odbornou veřejností za brak či kýč.
Fenomén Domácího umění stále čeká na kunsthistorický rozbor. Lidé se v dobách ČSSR například často uchylovali k svařování drátěných obrazů typu Mickey Mouse nebo Kačera Donalda. Častým motivem se stávala svařovaná palma s listy z pivních zátek nebo koráby z plechů a kravských rohů. Přestože se za socialismu vydávaly časopisy, které naváděly lid k podobným kreacím, vznikaly návrhy, které se vymykají předlohám a stávají se svébytnou výpovědí o své době. O době, kdy jste museli při emigraci riskovat život, abyste palmu na vlastní oči uviděli, o době, kdy se produkty západní provenience pašovaly přes hranice, a o době, ve které vám za artikulovaný pocit svobody hrozil kriminál. Svoboda byla podpultové zboží. Neexistovala zdravá konkurence a tak si lidé museli vystačit sami s produkcí domácí. Stát tak podporoval tento systém někdy až do bizarních rovin. V hobby magazínech jste si mohli přečíst nejen to, jak si udělat karavan, ale samozřejmě i jak sestavit chatu či dům. Každý se však rád odpoutal od instrukcí a přidal do mlýna něco ze sebe. Velmi často výsledný skleník, plot či fasáda závisely na materiálu, jejž se podařilo pronést či ukrást z lecjakého národního podniku či od zaměstnavatele. Lidé improvizovali s tím, co měli po ruce, a zhmotňovali své ideje či ideály v trojrozměrné objekty.
Český národ se tak během normalizace stal národem amatérských autodidaktů v oblasti designu a architektury. A vy máte příležitost seznámit se s majstrštyky, které vizuálně determinovaly interiéry a exteriéry našeho území.
O autorovi| Maxim Velčovský designér
