Komiks se konečně i u nás pomalu etabluje také jako žánr, který dokáže jedinečným způsobem zprostředkovat i komplikovaná a ožehavá témata. Díky tomu, že není odkázán jen na jazyk, ale pracuje i s výtvarným médiem, vtahuje čtenáře velmi rychle do atmosféry a emočního světa příběhu. Úspěch prvního íránského komiksu Persepolis pak ukázal, že komiks může být i skvělým prostředníkem mezi odlišnými kulturami. Podobný cíl sleduje i právě vydaná dokumentární komiksová trilogie O přibjehi (Příběhy) - jejím podkladem jsou autentická vyprávění tří českých a slovenských Romů.
A proč zrovna já?
Právě Persepolis dají autoři do rukou mladé Romce Kevě, když jí přesvědčují ke spolupráci. „A proč to jako chceš dělat se mnou?“ ptá se Keva. „Taky proto, že maj lidi zkreslený představy o cigánech. Neuměj si za tim představit normální životy. Různý lidi. Co to je mít velkou rodinu. Furt shánět byt. Furt se stěhovat. Jaký to je přijít do školy mezi samý Čechy,“ odpovídá jí romistka Máša Bořkovcová. A protože celá trilogie je v podstatě dokumentární komiks, je Kevino váhání zachyceno i v knize.
Trojici autorů O přibjehi tvoří kromě Bořkovcové ještě antropoložka Markéta Hajská a filmový scenárista a autor komiksů Vojtěch Mašek. Společně nahráli vyprávění tří Romů různých generací i osudů a jejich autentické výpovědi včetně svérázného způsobu mluvy pak použili jako základ budoucího komiksu. Pouze části, kde hrdinové používají romštinu, jsou opatřeny českým překladem. Trilogie má blízko k dokumentárnímu filmu - mimo jiné i díky metodě, kterou Mašek příběhy výtvarně pojednal.
Jako základ většiny oken použil fotografii či políčko z filmu, vzniklou koláž pak ručně dokreslil či překreslil. Fotografoval nejen během nahrávání rozhovorů, ale některé snímky později zvlášť inscenoval se statisty. Některé části jsou však kresleny i přímo, bez podkladu - protikladu různého způsobu kresby Mašek využívá pro zachycení různých vrstev vyprávění. Stejně jako v současných dokumentárních filmech jsou i v O přibjehi často „v záběru“ i sami dokumentaristé. Prášil Fero a Keva z Panerie Trilogii O přibjehi tvoří tři samostatné svazky, které se liší nejen svými hrdiny, ale do jisté míry i strukturou a zpracováním. Pojmenovány jsou jednoduše - křestními jmény svých protagonistů. Nejstarším z hrdinů je šedesátiletý olašský Rom Ferko, bodrý milovník prášilovských historek, kde vystupuje jednou jako neohrožený zachránce, podruhé jako zázračný léčitel či protřelý cestovatel. Ferko se několikrát do roka stěhuje a autoři komiksu tak často jeho nové bydliště nacházejí jen s obtížemi. Jsme svědky také společné cesty autorů s Ferkem do Švédska, kdy to, že nezná adresu svých příbuzných, mu nijak nekazí náladu: „Telefony nemám, adresy nemám, musíme se doptat. A když pánbůh dá, tak je najdeme!“ A skutečně se doptají. „Řeči sú vzácný, naši řeči, kdekoli půjdeš po západních státech. Páč naši Romy všude se domluví, ať je jaký je,“ komentuje to Ferko.
Dvacetiletá Keva ze Smíchova prodává v Panerii, v pátek večer pak ráda zajde s kamarádkou na diskotéku. I vzhledem k věku není její příběh tak košatý jako Ferkův, autoři se tak soustředili především na zachycení jejího hledání vlastní (i romské) identity. Ve vyprávění Kevy převažují vzpomínky na dětství a zážitky z nejrůznějších vzdělávacích zařízení - pro většinovou společnost to není příjemné zrcadlo. Namísto Ferkových výpravných příběhů je tu zaostřeno spíš na detail a drobné události všedního dne.
Tohle není selanka Opravdovým filmovým melodramatem je pak příběh pětačtyřicetileté Albíny. Za svým mužem je nucena odejít do romské osady Hermanovce, kde se jí narodí sedm dětí. Po povodních v roce 1998 přijíždí do osady český humanitární pracovník Karel a oba aktéři se do sebe zamilují. Další vývoj příběhu je pak vyprávěn nejen Albínou, ale také Karlem a dalšími dvěma jeho kolegy. Jedním z nich je antropolog Jaroslav Skupnik - díky němu můžeme nahlédnout i do složité hierarchické struktury zdejší romské komunity.
Trilogie O přibjehi rozhodně není žádná politicky korektní multikulti selanka. Autoři si Romy nijak neidealizují, necenzurují stinné stránky jejich života, ať už je to domácí násilí, lichva či distribuce drog. Komiksové zpracování pak celý soubor posouvá z roviny prostého dokumentu do hájemství umění. Aniž by se však ztrácela autenticita jednotlivých příběhů.
Markéta Hajská, Máša Bořkovcová a Vojtěch Mašek: O přibjehi
Nakladatelství Lipnik, 2010
O autorovi| KAROLINA JIRKALOVÁ, Autorka je literární kritička
