Abúsírská nekropole na okraji pouště nedaleko Káhiry je místem, kde si nechali postavit pyramidy panovníci 5. dynastie. Jsou zde hrobky vysokých státních úředníků z doby Staré říše, kdy se egyptský stát teprve rodil, ale i mnohem mladší. Patří k nim i zvláštní skupina šachtových hrobek z poloviny 1. tisíciletí před Kristem, které udivují svou velikostí a hloubkou.
Tato část abúsírského pohřebiště, kde leží věčné příbytky vysokých hodnostářů a vojenských velitelů 26. a 27. dynastie, představuje jedinečný zdroj nových poznatků pro pochopení dějin Egypta v Pozdní a následně Řecko-římské době.
Právě zde odkryli čeští vědci během dubna a května další díl do skládačky poznání - hrobku dosud neznámého hodnostáře z doby perské invaze do Egypta. Objev zveřejnili v pátek.
„Jde o bohatě zdobenou šachtovou hrobku střední velikosti, jejíž majitel, jistý Džehutiemhat, zastával úřad královského písaře,“ upřesňuje Ladislav Bareš, který dlouhodobě koordinuje výzkum abúsírských šachtových hrobek.
„Spolu s dalšími objevy z poslední doby, jako je například velká šachtová hrobka generála Vahibremerineita, umožňuje tato nově nalezená hrobka lépe porozumět změnám, které se odehrály v Egyptě i okolních státech v 6. až 5. století před naším letopočtem.“
Sarkofág 14 metrů pod zemí
Nadzemní část hrobky byla zničena již ve starověku, zachovala se pouze hlavní šachta. Ta má rozměry 6,6 krát 6,6 metru a je hluboká 14 metrů. Na jejím dně leží zdobená pohřební komora postavená z vápencových bloků, která je 3,2 metru dlouhá, 2,6 metru široká a 1,9 metru vysoká.
Přístup do ní umožňovala malá šachta a přibližně tři metry dlouhá úzká chodba spojující přístupovou šachtu s pohřební komorou. Zatím není jasné, proč byla tato přístupová šachta zaplněná desítkami zdobených vápencových bloků, které pocházejí z rozebrané nadzemní části nedaleké majestátní hrobky generála Menechibnekona. Toho čeští egyptologové objevili už v roce 2007.
Pohřební komora je bohatě zdobena texty a scénami. Severní stěnu, kterou se vstupovalo, pokrývá dlouhá řada magických říkání proti hadímu uštknutí z Textů pyramid.
Zajímavé je, že hadi zmínění v těchto magických textech jednak představovali potenciální nebezpečí, jednak mohli sloužit jako mocní ochránci zemřelého a jeho mumie.
Hadi jako strážci
„Zatímco vstup do nedaleké Menechibnekonovy pohřební komory chránili strážci bran 144. kapitoly Knihy mrtvých, v případě Džehutiemhata hrají tuto roli hadi z Textů pyramid,“ říká ředitelka Českého egyptologického ústavu Renata Landgráfová, odbornice na staroegyptský jazyk a texty.
Jižní a západní stěnu pokrývá obětní rituál a rozsáhlý obětní seznam. Na stropě pohřební komory se nacházejí vyobrazení poutě slunečního boha oblohou, a to nejprve v ranní, následně ve večerní nebeské bárce. Zobrazení jsou doprovázena hymny na vycházející a zapadající slunce.
Uvnitř pohřební komory pokryté reliéfní výzdobou stojí velký kamenný sarkofág. I ten je zdobený hieroglyfickými nápisy a zobrazením bohů, a to jak z vnějšku, tak uvnitř. Například na dně vnitřní stěny vany sarkofágu je vyobrazena bohyně Západu a její vnitřní strany nesou takzvaná kanopická říkání, pronášená touto bohyní a bohem země Gebem.
Šachtové hrobky v Abúsíru
|
„Bohyně Západu uvnitř sarkofágu zastupuje ochránkyni, průvodkyni a symbolickou matku zesnulého,“ vysvětluje Jiří Janák, který v rámci terénního výzkumu analyzuje a interpretuje náboženské a magické texty. Všechny tyto texty měly zesnulému zajistit bezproblémový vstup mezi blažené a dobře zajištěný věčný život na onom světě.
Hrobka písaře Džehutiemhata byla objevena téměř prázdná. Podobně jako další hrobky na tomto pohřebišti ji zloději vykradli zřejmě už v 5. století po Kristu. Z keramiky v pohřební výbavě se dochovaly především misky, džbány nebo pokliček a také jedna kuriozita.
„Velmi zajímavý je nález velkého střepu chijské amfory s perfektně vyhlazeným okrajem, protože ho starověcí vykradači nejspíš použili jako lopatku,“ říká Květa Smoláriková, odbornice na egyptskou keramiku.
Hrobky jedné velké rodiny?
Díky antropologické analýze kosterních pozůstatků, kterou provedli egyptští odborníci, se podařilo zjistit, že Džehutiemhat zemřel velmi mladý, ve věku kolem 25 let, kvůli sedavému zaměstnání měl znatelné opotřebení páteře a trpěl silnou osteoporózou.
A právě tato jeho nemoc mimo jiné egyptology zaujala – písaře by totiž mohla přiřadit do rodiny dalších majitelů abúsírských šachtových hrobek, u nichž byla tato choroba také potvrzena.
Nesmírnými bolestmi sužovala například kněze Iufau, jehož nedalekou, ale mnohem větší šachtovou hrobku, objevil tým Ladislava Bareše v roce 1996. Objev se tehdy stal senzací, protože Iufaova pohřební komora byla nevyloupená.
Je tedy možné, že většina majitelů hrobek z této části abúsírské nekropole patřila do jedné širší rodiny, pevně ukotvené ve vojenské elitě pozdně sajského Egypta. Podrobná fotodokumentace i analýza nálezů a textů bude ještě pokračovat.
„Nedávno objevená hrobka hodnostáře Džehutiemhata je nejnovějším kamínkem poznání do mozaiky dějin starověkého Egypta na sklonku jeho slávy v Pozdní době, v 6. stol. př. Kr.,“ uzavírá Miroslav Bárta, ředitel českých archeologických výzkumů v Abúsíru.
