Středa 22. května 2024, svátek má Emil
  • Premium

    Získejte všechny články mimořádně
    jen za 49 Kč/3 měsíce

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Čeští slepci si pochvalují péči, ale práci shánějí těžko

Česko

PRAHA Žijí mezi námi, potkáváme je, ale nikdo přesně neví, kolik jich je. O koho jde? O nevidomé v Česku. Údaje o jejich počtu nemá ani ministerstvo práce a sociálních věcí, ani Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, ani občanská sdružení. A to i přesto, že taková čísla zajímají všechny, kteří mají pro zlepšení života zrakově postižených cokoliv udělat.

Podle hrubých odhadů Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR (SONS) jde však až o statisíce lidí s různým stupněm zrakového postižení.

„Zcela nebo prakticky nevidomých je přitom 10 až 20 tisíc,“ říká Viktor Dudr.

Největší zastoupení pak podle něj mají nevidomí mezi seniory.

Má-li srovnávat se zahraničím, jsou na tom prý zrakově postižení v Česku v mnoha ohledech lépe než v cizině.

„Co se týče zdravotní péče, tak ta je excelentní,“ tvrdí Dudr. Dobré podmínky pro české slepce podle něj panují i v sociální oblasti. Zdarma mají například veřejnou dopravu a orientaci ve městě jim podle Dudra ulehčuje řada jinde neobvyklých vymožeností - například tikající semafory u přechodů, zvuková signalizace na eskalátorech v metru a podobně.

Největší problémy naopak zástupce SONS vidí v zaměstnávání zrakově postižených. „Zaměstnavatelé se tím velice málo zabývají,“ tvrdí. Platí přitom, že čím nižší má nevidomý vzdělání, tím větší má problém sehnat práci.

Vraťme se ale k běžnému životu. Zhruba polovině zcela nevidomých nebo silně slabozrakých v něm podle Milana Dvořáka z brněnské Školy pro výcvik vodicích psů pomáhají čtyřnozí přátelé. Nejčastěji jde o různá plemena retrívrů, německé ovčáky a v poslední době v Brně cvičí i královské pudly. „Mají srst, která je velice málo alergenní,“ vysvětluje Dvořák.

Výcvik vodicího psa ale vůbec není jednoduchou záležitostí. „Štěňátka vybíráme na základě testů. Asi v osmi týdnech odchází do rodiny pečovatelů, kde jsou do jednoho roku, a až potom začíná vlastní výcvik. Trvá asi sedm měsíců,“ říká Dvořák s tím, že celý proces vyjde až na 190 tisíc. Zrakově postiženým však psa uhradí úřady. Na pomoc nevidomým funguje v Česku i několik sbírek. Mezi ně patří například Bílá pastelka, která v zemi funguje od roku 2009, nebo Světluška, „svítící“ od roku 2003. První jmenovaný projekt probíhá v režii SONS, druhý zaštiťuje zpěvačka Aneta Langerová.

Problémy zrakově postižených mají během roku také připomínat některé významné dny. Třeba Mezinárodní den bílé hole, který spadá na 15. října, nebo Mezinárodní den nevidomých 13. listopadu.

***

„Co se týče zdravotní péče, tak ta je excelentní,“ tvrdí Viktor Dudr z organizace nevidomých. Dobré podmínky panují i v sociální oblasti.

Autor: