CARACAS/PRAHA Venezuelský prezident Hugo Chávez přišel s dalším kontroverzním krokem. Aby snížil vysokou inflaci, která postihuje zemi, oživil měnu z časů koloniální Venezuely zvanou iocha. Má být osminou současného venezuelského bolivaru. Nový „bolivar“ vytvořil tak, že ze staré měny škrtl tři nuly. Podle něj to má zjednodušit oceňování a zpomalit růst spotřebitelských cen.
„Iocha byla v průběhu 40. až 60. let minulého století jednou z nejpopulárnějších měn,“ řekl v jednom rozhovoru v Caracasu ředitel centrální banky Venezuely Armando Leon.
V letech 1951 až 1969, kdy byla iocha v oběhu, byl růst spotřebitelských cen v průměru pouze 1,3 procenta, zatímco v 70. letech pak inflace vzrostla až na 24,7 procenta ročně.
Obchodníci: nová měna problémy nevyřeší Podle vyjádření ministra financí Rodriga Cabezase z 28. prosince Venezuela tímto krokem ukončuje cyklus cenové nestability. „Regulujeme a upravujeme to, co mělo být upraveno už před lety,“ vyjádřil se Cabezas.
V listopadu vzrostly spotřebitelské ceny oproti minulému roku o 20,7 procenta, zatímco cíl vlády byl 12 procent.
Cenové kontroly od roku 2003 zabránily investicím do potravinářského a zpracovatelského průmyslu, což vedlo k velkým nedostatkům, v jejichž důsledku došlo ke zvyšování cen.
„Celková poptávka převyšuje nabídku, ale ekonomika nezvýšila produkci. Máte sice bohatý příjem, ale nedostatky a inflaci,“ řekl Boris Segura, newyorský ekonom Morgan Stanley .
Bolivar je v od roku 2005 fixován na hranici 2,15 za dolar. Nová měna byla oceněna také na 2,15 za dolar. Na černých trzích se bolivar obchoduje za 5,700 za dolar.
Někteří venezuelští obchodníci se však obávají, že iocha problém vysoké inflace nevyřeší a způsobí naopak zvýšení cen.
Již v prosinci Venezuela spolu se šesti dalšími jihoamerickými státy založila vlastní regionální rozvojovou banku -Banco del Sur. Ta je nezávislá jak na Mezinárodním měnovém fondu (MMF), tak na Světové bance. Hlavní iniciativu při jejím vzniku vyvinul právě Chávez - jeho představou byla instituce fungující podle vlastních pravidel, která se „nebude podrobovat imperialistickým požadavkům USA nebo Evropy“.
