„Prodloužení pracovního povolení na čtyři měsíce stojí okolo 6 tisíc, na 7–8 měsíců by ale stálo 10–15 tisíc. Nové povolení patnáct až dvacet,“ říká Viktor. Velká poptávka je po podnikatelských vízech, neboť ta platí dva roky, a cizinec tak výrazně ušetří. Stojí ale až 30 tisíc. Některý mafián to však zvládne i za dvacet.
Záleží na „kontaktech“.
Aby se cizinec mohl stát „podnikatelem“, potřebuje mít na účtu cca 120 tisíc. Žádný problém, boss půjčí. Chvíli nato ale cizinec vrací sto padesát. „Jsou splněny zákonné podmínky,“ zní stále dokola mantra úřadů, i když je jasné, že nikdo podnikat nebude.
Vždyť spousta „podnikatelů“ ani neumí česky. Nikomu zřejmě nepřijde divný ani rostoucí počet živnostníků v době krachujících firem.
Zajímavé je, že prakticky nikdo z dělníků na českém úřadě v životě nebyl. Jelikož v ČR platí zákon o zprostředkování, je vše opravdu legální.
Zprostředkovatelé získají od lidí plnou moc a nerušeně úřadují.
Kdyby se cizinec pokusil něco zařídit sám, lidé jako Stas a Vasja, dva výtečníci proslulí tím, jak svědomitě dělají černou práci, by mu náležitě vysvětlili, že to byla velká chyba.
Navíc si všichni gastarbeitři stejně rezignovaně myslí, že by žádné povolení nedostali. Vždyť nejsou výjimečné ani případy, že když se jde cizinec, který se domluví česky, na úřad zeptat, na co má nárok, nebo potřebuje poradit, úředník zavolá přímo „bossovi“. A do parády si ho vezmou znovu Vasja a Stas. Anebo mu pečlivá úřednice poradí, pokud něčemu nerozumí, ať se obrátí na své krajany, ti že mu jistě pomohou.
