* LN Je prokázané, že ochlazování pacientů po srdeční zástavě má smysl už v záchrance?
Čím dříve se začne, tím je ochlazování efektivnější, to je prokázané. Když se začne už v sanitce nebo vrtulníku záchranné služby při převozu pacienta do nemocnice, ušetří se 20 minut až hodina a půl oproti tomu, když se s ochlazováním začíná až v nemocnici. Také dosažená ochlazovací rychlost je pak vyšší.
* LN Podchlazeného pacienta musí pochopitelně záchranka přivézt do té nemocnice, kde tuto metodu také provádějí. Je takových nemocnic v Česku dost?
Loni proběhla na jednotkách intenzivní péče, kam jsou pacienti po resuscitaci předáváni, dotazníková akce. Z těch, které odpověděly, používalo hypotermii pouze 47 procent. Návratnost dotazníků byla přibližně 40 procent. Podle mě tedy ochlazování pacientů nepoužívají ani v polovině nemocničních zařízení.
* LN Pražská záchranka zvolila metodu gelových obkladů, zatímco vy v Královéhradeckém a Středočeském kraji používáte ledové infuze. Která metoda je lepší?
To se teď zkoumá. V nemocnicích se většinou používá kombinovaná metoda, ale prokázalo se, že i samostatné ledové infuze stačí k tomu, aby se pacient rychle ochladil na požadovanou teplotu 32 až 34 stupňů. V nemocnicích není problém použít systémy s cirkulací chladné vody nebo uchovávat dostatečnou zásobu chladných gelových obkladů. Tam tedy lze metody kombinovat. Zásadní je, jak rychle jsme schopni danou metodou pacienta ochladit. Pro záchranku jsou zatím použitelné jen ledové roztoky a chladící obklady. Problém je, že oba způsoby vyžadují instalaci zvláštních chladících zařízení do sanitek, které udržují pomůcky při požadované teplotě.
* LN LN Má ochlazování po srdeční zástavě nějaký význam i pro laickou první pomoc?
Vžádném případě. Smyslem první pomoci je dočasně nahradit „pumpovací“ funkci zastaveného srdce. Laici by rozhodně neměli sami pacienta ochlazovat.
* LN Na to, že podchlazení je pro pacienta po zástavě příznivé, se přišlo na základě zkušeností z praxe...
Je to tak. Několik lidí s hlubokým podchlazením například díky tomu přežilo dlouhotrvající zasypání pod lavinou nebo po tonutí v ledové vodě. Jsou extrémní případy, kdy lidé přežili pod lavinou několik hodin, měli srdeční zástavu, byli hluboce podchlazeni a nakonec byli propuštěni z nemocnice bez poškození mozkových funkcí. Vrátili se do plnohodnotného života, zatímco běžně při zástavě krevního oběhu mozek vydrží bez přívodu kyslíku pět minut, než dojde k nezvratnému odumírání mozkových buněk.
