Na jeden rok připadá průměrně pětadvacet až čtyřicet bouřkových dní. Blesk je silný elektrický výboj v atmosféře a v létě je četnost těchto výbojů větší, což znamená i větší pravděpodobnost vzniku požáru zásahem blesku. Loňská bouřková sezona byla opravdu bohatá, v roce 2007 totiž hasiči evidovali rekordních 95 požárů způsobených bleskem. Zraněno bylo celkem pět osob a způsobené škody dosáhly více než 15,5 milionu korun.
Úder blesku je jednoduše řečeno zkrat mezi mračny a zemí. Výboj zvýší přepětí v elektrickém kabelu nebo na některých kovových částech. „Od toho může začít hořet krov nebo celá stavební konstrukce,“ popisuje Rudolf Kaiser, ředitel odboru prevence generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Podle něj je riziko vzniku požáru větší, pokud stavba není vybavena bleskosvodem. Častěji se pro označení bleskosvodu používá název hromosvod, což ovšem není zcela správné vyjádření, protože není sváděn zvuk hromu, nýbrž blesk. A jak funguje tento systém v reálu? Bleskosvod je tvořen jímací tyčí a vodiči, které zachytí úder blesku do objektu a svedou jej do země, kde se neutralizuje.
Pozor na neodborně instalované hromosvody Rozhodně ne každá kovová tyč připevněná k budově je hromosvod. Ten musí být správně navržen, namontován ke střešní krytině a pospojován. „Například při opravě omítky nebo fasády může dojít k rozpojení bleskosvodu. Pak se pravděpodobnost přepětí a vzniku požárů od tohoto rozpojeného svodu ještě zvyšuje,“ varuje Kaiser. Proto je nutné provádět pravidelnou revizi bleskosvodu.
Účinnost bleskosvodu může naopak snížit například dodatečně namontovaná anténa na střešní krytinu. „Obzvlášť pokud bude neodborně nainstalována. Dokonce může zapříčinit požár. Například pokud by byla vyšší než jímací zařízení,“ upozorňuje Rudolf Kaiser a dodává, že instalaci a údržbu hromosvodní soustavy bychom určitě měli svěřit odborné firmě. Nutné je také dávat pozor na mechanickou pevnost a na ošetření hromosvodu proti korozi. „Zvlášť opatrně postupujte v případě, že rekonstruujete budovu. Po skončení prací nezapomeňte celou hromosvodní soustavu znovu uvést do funkčního stavu,“ radí Kaiser.
Hromosvodní soustava by měla každých pět let projít revizí. V případě více rizikových budov (tam, kde například může hrozit nebezpečí požáru a výbuchu) pak jednou za dva roky. „Revize se rozhodně vyplatí, protože pokud není hromosvod v pořádku, je to pro objekt i jeho obyvatele ještě nebezpečnější, než kdyby tam žádný nebyl,“ tvrdí Kaiser.
Pouze bleskosvod nestačí Během bouřky nejsme v ohrožení jen my, lidé, ale škody hrozí i našim elektrospotřebičům. Samotný hromosvod nám však v ochraně těchto spotřebičů příliš nepomůže. Blesk je totiž jev, který se někdy chová jako vysokofrekvenční proud. Má vliv na veškerá elektrická zařízení na zemi nejen v blízkosti bouřky, ale může mít dopad i na přístroje ve střední vzdálenosti. Stačí pouze, aby udeřil do elektrického vedení nebo jiného vodiče (telefonní vedení, datové kabely apod.), a přepěťový impulz způsobený zásahem blesku může poškodit či nenávratně zničit spotřebiče v okruhu několika kilometrů.
I na velké vzdálenosti pak může mít impulzní přepětí v elektrické síti způsobené úderem blesku za následek poruchy chodu spotřebičů napájených elektřinou či snížení jejich životnosti. Počítače, audiotechnika, domácí videa, ovšem i domácí kuchyňské spotřebiče, plynové kotle apod. - v každém z těchto přístrojů se dnes nachází elektronické obvody, které mohou být při bouřce nenávratně zničeny. Pojistky a jističe jsou totiž proti úderu blesku téměř bezmocné, a proto je vhodné se na možné účinky bouřky předem připravit. Pouhé vypnutí vypínače či jističe ale nestačí. Ještě před příchodem bouřky je třeba v domě odpojit od elektrické sítě veškeré spotřebiče, které nemusí být nutně v provozu, odpojit anténní přípojku od televize, telefonní linku od modemu počítače apod., aby nedošlo k jejich poškození nebo zničení.
Pomůže přepěťová ochrana Preventivní řešení odpojení pojistek či jističů sice na první pohled vypadá hezky, ale ne vždy se dá zrealizovat. Užíváme stále modernější a složitější přístroje napojené nejen na napájecí zdroj, ale také např. na telefonní vedení, kabely či datové sítě. Spotřebiče pak nelze jednoduše „odříznout“ od okolí. Některé přístroje navíc musí fungovat i během bouřky.
Řešením může být moderní zařízení sloužící k ochraně proti pulznímu přepětí - tzv. přepěťová ochrana, která chrání nejen proti výbojům blesku, ale obecně proti jakýmkoliv prudkým výkyvům napětí v elektrické síti. Svodiče bleskových proudů a svodiče přepětí svedou přepěťový impulz bezpečně do země nebo do takového místa, kde nezpůsobí škodu. Stejně jako v případě hromosvodů však platí jasná pravidla: vhodná zařízení a přístroje chránící náš dům před podobnými riziky bychom měli vybrat až po konzultaci s kvalifikovanými odborníky a odborné firmě bychom také měli svěřit jejich následnou instalaci a pravidelnou údržbu.
Potřeba přepěťové ochrany se stále zvyšuje s tím, jak neustále roste počet elektroniky a elektrických spotřebičů v domácnostech. Navíc moderní přístroje jsou právě kvůli své větší sofistikovanosti stále méně odolné proti náhlým výkyvům napětí v elektrické síti. V tomto případě se určitě vyplatí na ochraně své a svých příbytků nešetřit, protože případné škody mohou být mnohem vyšší a někdy i nenahraditelné (jako například ztráta dat v počítači).
***
Bouřky a odjezd na dovolenou aneb jak domov před odjezdem zabezpečit
* Vypněte jističe.
* Pro maximální ochranu je ideální vypnout všechny elektrospotřebiče úplně ze sítě. Po zásahu bleskem může v síti dojít k výkyvu napětí, a v důsledku toho i k poškození nebo úplnému zničení elektrospotřebičů.
* Odpojte televizi od antény.
I anténa může přitáhnout blesk a způsobit škody.
* Vypněte hlavní přívody plynu a vody (pro případ, že praskne vodovodní nebo odpadní trubka).
* Nechejte rezervní klíče od bytu nebo domu u sousedů.
V případě, že by došlo k nejhoršímu, se hasiči do bytu dostanou rychle a nezpůsobí takové škody, jako kdyby se dovnitř museli dostávat násilím.
Co je to blesk?
Blesk je elektrický výboj vznikající explozí nahromaděného potenciálu opačné polarity v rámci jednoho oblaku, mezi dvěma oblaky či mezi oblaky a zemí.
Úder blesku lze tedy chápat jako zkrat mezi mrakem a zemí, kdy se výboj sestupující z mraku setká s výbojem ze země. V našich zeměpisných šířkách udeří do země jen přibližně každý pátý blesk, zbytek se odehraje vysoko v mracích.
Co je to kulový blesk?
Co je to kulový blesk a proč vzniká? To vlastně dodnes nikdo pořádně neví.
Uspokojivou odpověď vědci zatím nenašli. Údajně má nejblíže k plazmatu či ionizovanému horkému vzduchu, jehož teplota dosahuje několika tisíc stupňů Celsia. Zajímavé je, že pro něj prý neplatí žádná pravidla, s jedinou výjimkou: objevuje se obvykle v létě. V letních měsících bylo pozorováno přes osmdesát procent všech zaznamenaných případů.
Zbytek připadá na ostatní měsíce. A nejméně se nevyzpytatelná ohnivá koule vyskytuje v březnu.
O autorovi| Silvie Králová, redaktorka LN
