* LN Hvězdou jste se stala vlastně skoro omylem. Nesnila jste od dětství, že se stanete herečkou. Pracovala jste jako sekretářka u britských železnic a teprve ke třicítce jste se začala věnovat herectví.
K herectví jsem se dostala velmi pozdě. Měla jsem jasno, že chci pracovat jako sekretářka, že chci mít normální práci. Pak jsem se čistě náhodou dostala k amatérskému hraní a začala dostávat role.
* LN Vaši rodiče nepovažovali hraní za normální povolání, přestože vám v něm nijak nebránili. Chodili se pak dívat na vaše divadelní představení v Londýně?
Chodili na všechno možné. Vždycky jsem věděla, kde moje matka sedí, protože kdykoliv jsem přešla po jevišti, z nějaké řady se ozvalo: To je ona, to je moje holčička. Moji rodiče mi v hraní nebránili, ale zároveň to pro ně nebylo opravdové povolání. Matka se mě ptala, když celý den hraji, kdy mám čas vydělat nějaké peníze.
* LN Jako nejmladší z devíti dětí vás rodiče brali často do kina. Pamatujete se, na co jste chodili?
Hlavně na hollywoodské westerny a muzikály. Sedm nevěst pro sedm bratrů, třeba. Hodně také běžely filmy studia Ealing.
* LN Vaším osudovým režisérem je Mike Leigh, který vás obsadil do Tajností a lží, za něž jste získala Zlatý glóbus a nominaci na Oscara. Ví se, že způsob, jakým Leigh pracuje na filmu, se scénářem nebo vede herce, je unikátní ve své naprosté improvizaci. Jak přesně pak taková příprava vypadá?
Neexistuje žádný scénář ani plán. Na začátku pracuje s každým hercem soukromě osobně a stanoví si nějaký začátek, odkud ten herec buduje tu postavu. Mluvíte o lidech, které znáte, abyste se dostali k nějakému počátečnímu bodu. Moje postava například byla založena na ženě, kterou jsem znala, když jsem pracovala pro Britské dráhy. Byla to velmi velkorysá žena, ale zároveň strašně narušovala osobní prostor, velmi vlezlá. Přemýšlíte o tom, jaké zvuky zněly v jejím bytě, když se jako malá probouzela, jaké vůně se linuly z kuchyně... Pak jsme chodili po Londýně a hledali dům, kde by ta rodina mohla bydlet, jak chodili do školy, k doktorovi, jaké měli sousedy. Stvořili jsme si celou ulici, celý svět. Takže když pak došlo na improvizaci, všechno z něčeho vycházelo.
* LN Dvě velké herecké příležitosti jste dostala v Pýše a předsudku a v Pokání, které získalo osm nominací na Oscara. Oba režíroval Joe Wright. Jaká to byla spolupráce?
Patří k těm, kteří jsou naprosto realističtí, normální. Tvrdě pracuje a svoji vizi se snaží na plátno dostat nejupřímněji, jak umí. Mně vůbec nevadí hrát menší role vedle velkých hvězd. V tomhle ohledu nemám žádné velké ambice. Vlastně jsem je neměla nikdy. Většinou jsem velmi spokojená s tím, co mám. Když jsem byla mladší, často jsem slýchala, že jsem líná. Pokud je to lenost, tak jsem asi líná.
* LN Verze Pýchy a předsudku určená pro americký trh má na rozdíl od té původní jiný, romantický, přeslazený konec. Vadí vám, že se takhle přepracovává dílo Jane Austenové zcela proti logice knihy?
Nelíbí se mi, pokud se věci přikrašlují, a je fakt, že dokonce i šampaňské se v USA přislazuje. Prostě mají rádi víc sladké. Je to velká škola, ale nedá se s tím nic dělat. Režisérovi byla ta americká verze jedno, ale prostě to musel udělat. Byl to jeho první film a sice měl hlavní slovo, co se umělecké stránky filmu týče, ale v obchodních rozhodnutích se musel občas podřídit. Takže se podřídil.
* LN Před šesti lety jste dostala Řád britského impéria. Jak to probíhalo? Prostě vám zavolali z Buckinghamského paláce?
Poslali mi dopis z Downing Street, ze sídla premiéra, a já si původně myslela, že po mně chtějí zaplatit daně. Musela jsem jim dát vědět, jestli řád chci, nebo ne, a pak jsem si ho šla do Buckinghamského paláce převzít.
***
Brenda Blethynová
První herecké zkušenosti získala v menších britských divadlech. Od roku 1975 byla členkou National Theatre v Londýně, o šestnáct let později zamířila na Broadway. Na filmovém plátně se začala objevovat od 90. let a záhy si získala renomé. Za roli ve filmu Tajnosti a lži (1996) získala cenu v Cannes, Zlatý Globus i nominaci na Oscara. Dále se objevila např. ve filmu Noc dívek (1998) nebo Bílá vdova (2000).
