VĚDNOHUBKY
Milovníky hlasité hudby častěji bolí hlava, tvrdí vědci z Mnichovské univerzity. Své zjištění zveřejnili tento týden v časopise BMC Neurology. Odborníci oslovili přes tisíc osob ve věku od 13 do 17 let. Necelá polovina z nich uvedla, že trpí bolestmi hlavy. Zároveň se vědci ptali, jaká elektronická média respondenti používají a jak často. Zjistili, že teenageři, kteří rádi poslouchají hlasitou hudbu, trpí bolestmi hlavy nejčastěji. Naopak souvislost mezi migrénami a používáním mobilních telefonů, sledováním televize či hraní počítačových her se neprokázala.
Hledat v hlasité hudbě jednoznačného viníka bolesti ale podle autorů výzkumu nemůžeme. Podobně jako u mnoha dalších statistických studií, ani v tomto případě nelze jednoznačně určit příčinu a následek. Nelze vyloučit, že lidé trpící bolestmi hlavy raději odpočívají a pouštějí si přitom muziku. Nicméně server Livescience.com upozorňuje, že dřívější výzkum jiného vědeckého týmu nedávno naznačil souvislost mezi dlouhodobým poslechem příliš hlasité hudby ze sluchátek a pískáním v uších. Tabákový kouř škodí nejen v plicích kuřáků a lidí z jejich okolí, kteří si s nimi zakouří pasivně. Podle výzkumu zveřejněného tento týden v časopise PNAS Americké akademie věd mohou škodlivé látky vznikat také z kouře „ze třetí ruky“ - tedy z částic, které se usazují na nábytku, na kobercích a na zdech. Hugo Destaillats z americké Lawrencovy národní laboratoře v Berkeley s kolegy zkoumal, jak nikotin usazený v místnostech, kde se kouřilo, reaguje s látkami, jež se běžně vyskytují v ovzduší uvnitř budov. Zjistil, že když molekuly nikotinu přijdou do styku s výpary kyseliny dusité, jež produkují například plynové vařiče, vznikají sloučeniny zvané tabákově specifické nitrosaminy. Uněkterých z nich vědci v minulosti prokázali, že u zvířat způsobují mutace, další mají karcinogenní účinky.
Tyto škodliviny se do těla dostávají skrz pokožku. Nejohroženější skupinou jsou tedy děti, které rády vymetou každý kout, dotýkají se podlahy a nábytku pokrytého prachem a s hygienou si hlavu příliš nelámou. Tím, že kouř z místnosti vyvětráme, než do ní děti pustíme, je tedy před škodlivým vlivem cigaret zcela neochráníme. Kromě toho by se nad sebou měli zamyslet i kuřáci, kteří se své vášni věnují venku, zvláště pokud mají potomky: zbytky tabákového kouře jim ulpívají na kůži i na oblečení, odkud se pak snadno přenesou právě na děti.
Místa ve sluneční soustavě, kde by mohl existovat život, se tento týden rozrostla o dalšího kandidáta. Britští astronomové na serveru Space.com oznámili, že pod povrchem Saturnova měsíce Enceladus se nachází kapalný oceán. Zjistili to na základě analýzy dat z družice Cassini. Ta se kolem Saturnu pohybuje už od roku 2004 a vloni v březnu prolétla „gejzírem“ vodních par unikajících prasklinami v ledovém povrchu Encelada. O těchto gejzírech vědí astronomové už od roku 2005 právě díky sondě Cassini. Už dříve se proto domnívali, že se v nitru měsíce může ukrývat kapalná voda. Nová měření to potvrdila. Sonda totiž zaznamenala molekuly vody obsahující nestabilní záporně nabité ionty, které se na Zemi nacházejí jen tam, kde se voda udržuje v pohybu - například na mořských vlnách nebo ve vodopádech. Vedle toho družice zachytila také uhlík.
Samotná přítomnost vody není překvapením, ale nestabilní ionty jsou dalším důkazem pro existenci podpovrchového oceánu. A kde je voda, uhlík a energie, tam jsou základní prvky pro vznik života, uvedl Andrew Coates z University College London, který data z Cassini analyzoval. Přítomnost kapalného oceánu astronomové předpokládají také na Jupiterově měsíci Europa, který je dalším nadějným kandidátem na vznik života - alespoň takového, jaký známe na Zemi a který ke svému fungování potřebuje vodu v kapalné formě.
NEPŘEHLÉDNĚTE
Příloha Věda&Výzkum o rozsahu
čtyř tiskových stran vychází v Lidových novinách každé úterý.
O autorovi| Eva Vlčková, redaktorka LN
