„V roce 2000 spotřebovaly Spojené státy dvakrát více energie než Čína, dnes jejich spotřebu Čína předčí. Pro mě osobně to představuje úsvit nové éry na poli energetického trhu,“ řekl Fatoh Birol, hlavní ekonom IEA.
Číně ale k nové pozici pomohlo také to, že na rozdíl od Spojených států, které zvyšovaly energetickou efektivnost tempem 2,5 procenta, v Číně je toto číslo pouze 1,7 procenta. I tak ale údaje ilustrují, jak velký byl růst čínské ekonomiky za poslední desetiletí.
Nejlidnatější země světa v roce 2009 vyrobila elektřinu v ekvivalentu 2,252 miliardy tun ropy, v porovnání s 2,17 miliardy tun v USA, které ve spotřebě elektřiny dominovaly po téměř celé století.
Hlad po surovinách „Je to zásadní bod obratu,“ řekl pro Bloomberg Tilak Doshi, hlavní ekonom Energetického institutu Národní univerzity v Singapuru. „V zemích OECD spotřeba energie stagnuje, zatímco v zemích, jako je Čína nebo Indie, neustále roste,“ uvedl Doshi.
Ačkoli čínská vláda v posledních týdnech začíná brzdit hospodářskou expanzi, růst ekonomiky se pohybuje nad 10 procenty a hlad po surovinách se neustále zvyšuje. Čína je sice největším producentem uhlí na světě, letos bude ale muset dovézt až 115 milionů tun této suroviny. Aby země uspokojila poptávku, musí uhlí dovážet už třetím rokem, a letos v objemu importu nejspíše předežene dosud vedoucí Japonsko. Obdobně vypadá situace s ropou.
Dovoz se letos pravděpodobně zvedne o 54 procent, uvedl Lin Bogiang, ředitel Čínského centra pro energetický a ekonomický výzkum. „Domácí produkce už dosáhla vrcholu. Ačkoli petrolejářské společnosti zrychlují svou expanzi do podmořských ložisek, zdroje jsou omezené,“ řekl Lin Bogiang.
Západní politici již vyjádřili znepokojení nad agresivitou, se kterou Peking dojednává nové kontrakty na dovoz ropy od Kazachstánu po Súdán. Saúdská Arábie, největší vývozce ropy, Číně letos poprvé prodala více barelů než Spojeným státům. Největší znečišťovatel Peking však s údaji, které IEA přinesla, polemizuje. „Data Mezinárodní agentury pro energii nejsou příliš věrohodná,“ řekl agentuře Reuters Zhou Xilan, mluvčí čínského Národního energetického úřadu. „IAE nadhodnotila spotřebu energie a také množství emisí oxidu uhličitého. Myslíme si, že nejsou se zdejší situací dostatečně obeznámeni, obzvláště s rozvojem technologií spojených s uchováváním energie a obnovitelnými zdroji,“ uvedl Zhou Xilan.
Čína skutečně v posledních letech mohutně investuje do nekonvenčních elektráren. V roce 2009 byla třetí za Spojenými státy a Německem v počtu nových instalovaných větrných farem a experti předpovídají, že se v blízké budoucnosti stane tahounem na poli obnovitelné energie.
Stále je však největším znečišťovatelem a tento trend nebude lehké zvrátit, jelikož z celkového počtu elektráren je přes 70 procent uhelných. Kromě větrných a vodních elektráren se Čína také zaměřuje na energii získanou z jádra. Vláda tento měsíc zahájí výstavbu nového jaderného reaktoru v jižní provincii Guanči.
V zemi už funguje 11 těchto zařízení s celkovým výkonem 9 GW a na dalších dvanácti s celkovou kapacitou 40 GW se pracuje. Do roku 2020 Čína zvažuje navýšit plánovanou kapacitu nových jaderných elektráren na 70 GW, což by stačilo na pokrytí spotřeby Španělska. V roce 2008 byl celkový výkon čínských elektráren 792,5 GW. Pro představu, podle dat Energetického regulačního úřadu je výkon českých elektráren dohromady 18 GW.
