Člověk chvílemi skoro lituje, že ekonomická krize nebyla hlubší. Přinesla totiž i pár záchvěvů zdravého rozumu, které by jinak neměly žádnou šanci se prosadit.
Chtějí-li kritici EU prokázat, jak nesmyslně a bez zábran plýtvá penězi Evropanů, mají celkem lehkou práci. Alespoň dokud neskončí střídavé zasedání Evropského parlamentu v belgickém Bruselu a ve francouzském Štrasburku. Tedy velmi drahé přesouvání stovek poslanců a ještě víc parlamentních byrokratů mezi budovami vzdálenými od sebe více než 400 kilometrů. Toto pendlování je totiž jedním z nápadných dokladů toho, že jsou si v Unii země rovné, a rovnější. Celé toto obrovské tunelování evropských financí slouží jen k udržení iluze o významu Francie a její politické úlohy v Evropě. Proto se musejí všichni pravidelně přesouvat na francouzské území. Kdyby s podobným nesmyslem přišlo malé Řecko, tvrdíce, že Evropský parlament musí zasedat i v Aténách – kolébce evropské demokracie –, všichni by se mu oprávněně vysmáli a poslali je do teplejších krajů.
