„Nijak zvlášť mě to nepřekvapuje. Když nedávno opravovala stavební firma ministerstvo, pracovali tady někteří ukrajinští dělníci s titulem inženýra chemie,“ říká Jiří Beneš z odboru vysokých škol ministerstva školství.
Problém byl ale podle něj v tom, že ačkoliv by část těchto dělníků mohla pracovat třeba ve výzkumném ústavu, s pokládkou podlahy potřebovali poradit. „Získat nekvalifikovanou práci je ale pro mnohé Ukrajince v Česku mnohem jednodušší, než se pokoušet o místo odpovídající jejich domácí kvalifikaci,“ říká Beneš.
Zatímco si tak řada českých firem zejména v technických oborech stěžuje na nedostatek kvalifikovaných pracovních sil, stovky ukrajinských inženýrů v Česku míchají maltu. „Problém je také ve znalosti jazyka. Když už máte vykonávat nějakou kvalifikovanou práci, potřebujete se domluvit,“ říká mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Bartovský. Studie OECD přitom dokazuje, že úroveň vzdělání pracujících cizinců je oproti domácímu obyvatelstvu vyšší ve všech vyspělých zemích. Například v Irsku vlastní vysokoškolský diplom každý pátý obyvatel, počet vysokoškoláků mezi cizinci ale přesahuje 42 %. Z hlediska kvality služeb například ve stavebnictví však nemusí být vysokoškolské vzdělání vždy výhodou. „Když se dnes podíváte na stavby, kvalitního řemeslníka musíte hledat lupou. Zedníky dělají cizinci, kteří zřejmě cihlu poprvé drželi až v Česku,“ říká Jan Pouzar z Českých Budějovic, který opravuje dům a údajně se potýká s nedostatky práce stavebních firem.
***
„Zedníky dělají cizinci, kteří zřejmě cihlu poprvé drželi až v Česku.“
