Libyjský vůdce si najímá žoldáky a hrdlořezy k útlaku vlastního lidu a musí být za tyto činy zodpovědný, uvedla americká ministryně zahraničí na jednání Rady OSN pro lidská práva.
TRIPOLIS/PRAHA Na hranicích s Tuniskem i s Egyptem se neustále hromadí tisíce lidí, kteří se chtějí dostat z Libye. Chybí jim jídlo i přístřeší. Kvůli hrozící humanitární krizi proto včera jednala v Ženevě Rada OSN pro lidská práva a do Švýcarska zamířily i další významné politické osobnosti. Česko na schůzce zastupoval ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
I nadále se ale daří alespoň stovky cizinců ze země dostat letecky nebo na lodích. K odvážné akci se odhodlali Britové, když pro své občany poslali do libyjské pouště tajně a bez povolení místních dispečerů tři letouny typu Hercules. Ty pak zahraniční pracovníky dopravily do bezpečí na Maltu, kde se již o ně postaral Červený kříž a byli ubytováni v místních hotelích, napsal britský deník The Daily Telegraph. Na jeden z letounů dokonce kdosi střílel, jak ale uvedlo britské ministerstvo zahraničí, šlo jen o „povrchové poškození“ stroje a nikdo nebyl zraněn. Při jiném z odletů zase zaútočili na letoun neznámí ozbrojenci mačetami, ale britští vojáci ze speciálních jednotek je odehnali. Někteří z civilistů museli cestovat i dvanáct hodin, než se dostali na místo určení, kde je nabralo letadlo. Z akce britských vojáků byli ale nadšení. „Jsou nejlepší na světě, díky nim to bylo snadné,“ uvedl pro The Daily Mail Mike O’Donoghue, jeden z evakuovaných Britů, zaměstnanec ropné plošiny.
Několik vojáků a expertů z britských elitních jednotek SAS se do Libye přepravilo již v uplynulých dnech a ubytovali se na ambasádě v Tripolisu. Měli za úkol zjistit, kolik Britů se chce evakuovat a vytipovat vhodná místa, kam by pro ně mohla doletět letadla. „Ministerstvo zahraničí zorganizovalo, aby nás převezli na vhodné místo, o kterém ale nemůžeme mluvit,“ uvedl O’Donoghue. Bál se při evakuaci o život? „Samozřejmě, jen blázen by se nebál. Musíte čekat to nejhorší a doufat v to nejlepší,“ dodal.
Tajnou záchrannou akci si pochvaloval i britský premiér David Cameron. „Rád bych poděkoval statečným pilotům a také vojákům na palubě, kteří pomohli mnoha britským občanům dostat se do bezpečí,“ uvedl předseda vlády.
Cameron včera stejně jako mluvčí Bílého domu prohlásil, že se svými spojenci jedná o tom, zda by měla být nad Libyí vyhlášena bezletová zóna. Ta by pak zabránila tomu, aby síly libyjského diktátora Muammara Kaddáfího bombardovaly protivládní demonstranty.
Po Cameronovi a francouzském prezidentovi Nicolasu Sarkozym se do Kaddáfího včera ostře opřela i šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová. Obvinila ho, že využívá „žoldáků a hrdlořezů“, aby útočil na neozbrojené civilisty. „Kaddáfí a lidé kolem něj musí být za tyto činy, které porušují mezinárodní závazky, zodpovědní,“ prohlásila Clintonová. „Je na čase, aby Kaddáfí odešel, nyní, bez jakéhokoliv dalšího násilí či odkladu,“ dodala.
Poznámku k tématu čtěte na straně 12
***
Libyjské scénáře
Britská BBC sestavila několik možných scénářů, jak by se mohla vyvinout nynější krize v Libyi. Jak daleko může Muammar Kaddáfí zajít a jaká bude odpověď Západu? Chemická válka Již před pár dny odborníci varovali, že má libyjský vůdce k dispozici až deset tun jedovatého smrtícího yperitu, který by mohl použít proti civilistům k potlačení protivládních protestů. (Stejně jako to udělal Saddám Husajn v roce 1988 proti Kurdům ve městě Halabdža. Tehdy zemřelo asi pět tisíc lidí.) Mezinárodní intervence by pak v tomto případě byla více než pravděpodobná.
Kromě Libyjců v zemi žije velké množství cizinců, například 1,5 milionu Egypťanů, kteří by také mohli být ohroženi na životech.
Vojenský převrat Možné také je, že se armáda nebo alespoň její významná část obrátí proti Kaddáfímu a jeho synům.
Problémem však v tomto případě je, že libyjská armáda není stejná, jako byly armády v sousedním Tunisku či v Egyptě. Již od počátku nepokojů libyjští vojáci nejednají nějakým způsobem jednotně. Část je stále věrná libyjskému vůdci, někteří ale přešli k protestujícím. Pro Kaddáfího je odhodláno zemřít například asi 20 tisíc bojovníků z takzvaných Revolučních oddílů. To samé by se dalo říct i o oddíle, který vede Kaddáfího syn Chámis. Jeho lidé mají na starosti ochranu obydlí libyjského diktátora.
Válka mezi kmeny Jestliže bude Kaddáfí poražen, může v zemi dojít k občanské válce. Mezi jednotlivými kmeny, které v Libyi žijí, vždy existovala rivalita. Nejvíce zejména ve východní části státu. Nicméně zatím k žádným zásadnějším rozbrojům nedošlo. Kmeny mezi sebou spolupracují a vytvářejí například společné lékařské, bezpečnostní či jiné komise.
Mezinárodní zásah Již několik světových politiků vyzvalo v uplynulých dnech k vyšetření veškerých zločinů, ke kterým nyní dochází v Libyi. Měla by se o to postarat Rada bezpečnosti OSN. Kdyby byly vydány zatykače na Kaddáfího generály, jeho samotného i jeho syny, další vojenští velitelé by si určitě rozmysleli, zda mají svým vojákům nařizovat střílet do davu. Vyšetřeny by měly být i další Kaddáfího zločiny z minulosti.
